Jantarová komnata je ukryta na Frýdlantu, tvrdí hledači pokladů z Bavorska

Jantarovou komnatu v roce 1716 daroval ruskému caru Petru I. pruský panovník Bedřich Vilém. V roce 1941 ji Němci u Petrohradu demontovali a až do jara 1945 byla uložena v Königsbergu, dnešním Kaliningradu. Od roku 1945 po ní hledači pokladů neúspěšně pátrají, a to například v Krušných horách, na Šumavě či v Rakousku. Někteří vědci se domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Kaliningradu.

Stenz, který kdysi pracoval pro Spolkovou zpravodajskou službu (BND), se odvolává na svědectví jisté ženy, která byla na zámku jako kuchařka. Ta údajně viděla, jak vojenská kolona přivezla bedny se šperky, zlatem a obrazy a jak vojáci náklad ukryli ve sklepení. Stenz tvrdí, že se ženou, která již zemřela, osobně hovořil.

"Výpověď této ženy je pro mě absolutně důvěryhodná," řekl Stenz. Proto se vydal spolu s Medererem do Frýdlantu, kde se vydávali za turisty. Při prohlídce zámku se od průvodce vzdálili, aby si prohlédli katakomby. Zde objevili zvláštní zeď, která podle nich byla postavena dodatečně a za kterou poklad může být.

Stenz se později dozvěděl o jistém radiovém vysílání s velmi zajímavým obsahem. Za radiogramem stál údajně Martin Bormann, který byl osobním tajemníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Bormann pak podle obou Bavorů přikázal Jantarovou komnatu převézt na území Čech. Dokládá to prý také údajný Bormannův notový zápis, kde je údajně skrze šifru přesně uvedeno místo uložení pokladu.

Podle Miloše Kadlece, ředitele Územní památkové správy na Sychrově, pod kterou frýdlantský zámek spadá, to není poprvé, co se něco takového říká. "Jantarovou komnatu hledal už v 90. letech minulého století pan Mužík na sychrovském zámku," řekl dnes ČTK Kadlec a dodal: "A tuhle historku jsem už slyšel v roce 2011, akorát, že ten objekt nebyl přímo identifikován. Už se to prošetřovalo na nejrůznějších úrovních." I na Frýdlantu podle Kadlece pod dohledem archeoložky Němci již průzkumy dělali, a sami uznali, že tam nic není.

Bavoři se do Frýdlantu vydali znovu, aby v bádání pokračovali. Podle svých slov však narazili na odpor kastelánky a také Národního památkového ústavu (NPÚ), který zámek spravuje. Dvojice údajně například požádala o nahlédnutí do konkrétních plánů stavby, ale šéf NPÚ je prý odmítl. Další výzkum tak mají Němci znemožněn. Stenz je přesvědčen, že české úřady a vláda se obávají skandálu, který by s nálezem souvisel. "My nikomu nebudeme dávat půdorysy takových objektů už z bezpečnostních důvodů," řekl ČTK Kadlec.