Jak se vypořádat se samotou? Psychoterapeut nabízí užitečné rady

V době, kdy je vše propojeno, kde je téměř nemožné být nedosažitelný, nebyl pocit samoty nikdy tak výrazný. Podle výzkumu institutu IFOP z loňského července přiznává 80 procent Francouzů, že se nejvíce obávají samoty.

Je ale třeba rozlišovat mezi dlouhodobou izolací a chvílemi samoty, kterou jsme si sami zvolili. Když se člověk dokáže spokojit s vlastní přítomností, je to užitečné. Pokud není samota zdrojem utrpení a deprese, může být dokonce nezbytná k tomu, abychom lépe poznali sebe sama a druhé lidi. Přispívá i k rozvoji kreativity.

Čtyři dny a čtyři noci ve venkovském domě bez telefonu, televize, rádia, bez domácího zvířete, zkrátka beze všeho. K tomu se odhodlal psychoterapeut Hervé Magnin, aby mohl přemýšlet o problémech samoty a předat své zkušenosti. "Předpokládal jsem, že se izoluji od světa na delší dobu, abych napsal knihu. Nakonec čtyři dny stačily. Samota prospívá kreativitě a může přispívat k větší efektivnosti," citoval Magnina týdeník L´Express.

Magnin zdůrazňuje rozdíl mezi izolací a schopností být sám bez pocitů smutku či strachu. Abychom dokázali pozitivně využít tohoto stavu, musíme mít dostatek sebeúcty, říká. Je třeba se spokojit s vlastní společností, což není vždy snadné a vyžaduje to schopnost na sobě pracovat.

Rovněž je potřeba zbavit se pocitu viny, kterou v nás často vzbuzuje společnost, která má sklony hledět na samotu s podezíravostí. "Nejsou žádné hotové návody, jak přistupovat k samotě pozitivně. Heslem však může být radost, ať už se pustíme do psaní, procházíme se v lese nebo třeba kreslíme," zdůrazňuje Magnin.

Tyto rady doslova dodržuje Juliette. Má ráda své přátele i manžela a ráda s nimi tráví své dny. "Být však stále ve společnosti vyžaduje jistou dávku energie. Mám ráda, když brzy ráno vstanu a všichni ještě spí. Těším se tichem a zpěvem ptáků, čtu, medituju, sportuju. Také na některé filmy chodím do kina sama. Je úžasné být sama a lépe se poznat. Je to moje potřeba, kterou můj manžel nechápe," říká.