Asociační dohoda s Ukrajinou je pro EU klíčová, prozradila EZ rakouská politička

Praha - Ploty uprchlickou krizi nevyřeší, potřebujeme evropské řešení, řekla nám rakouská politička Ulrike Lunaceková. Mluvčí skupiny Zelených v Evropském parlamentu pro zahraniční záležitosti pro server EuroZprávy.cz promluvila o možné podobě řešení uprchlické krize či o vztazích mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

"Uprchlická otázka je lakmusovým papírkem pro evropský integrační proces - nacházíme se na rozcestí - odpověď na tuto otázku rozhodne budoucnost veškeré další integrace v EU," řekla serveru EuroZprávy.cz Ulrike Lunaceková.

V té souvislosti nás europoslankyně upozornila na výsledky nedávného celoevropského průzkumu, který uskutečnila společnost Bertelsmann-Stiftung. Podle něj drtivá většina obyvatel Evropské unie (79 %) souhlasí se společným řešením uprchlické krize a spravedlivým přerozdělením běženců i nákladů, jež z migrační krize plynou.

"Dokonce i v zemích jako je Polsko, Bulharsko či Rumunsko 54 % obyvatel souhlasí se spravedlivým přerozdělením žadatelů o azyl!" dodala Lunaceková a vyjádřila zklamání nad tím, že se dosud situace vyvíjela zcela opačně a k přerozdělení migrantů mezi země EU nedošlo.

Dále politička zkritizovala postoj maďarského premiéra Orbána a izolacionistickou politiku ostatních zemí Visegrádu, která podle ní spustila lavinový efekt, ovlivnila mimo jiné také rakouskou vládu a měla fatální důsledky pro uprchlíky v Řecku: "Ploty a stropy problém nevyřeší. Potřebujeme evropské řešení - všechno ostatní pouze problémy odsune, ale nevyřeší je, " domnívá se Lunaceková.

Podle rakouské političky Evropa potřebuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku schopnou řešit příčiny hladomorů a uprchlické krize. Lunaceková tvrdí, že je nezbytné, aby bylo provedeno solidární rozdělení uprchlíků či stanovení vnějších hranic, přičemž by otevření vnitřních hranic EU zůstalo zaručené.

Dále se europoslankyně domnívá, že je potřeba podporovat uprchlické tábory v krizových oblastech, zřídit bezpečné a legální vstupové trasy pro uprchlíky a zavést možnost podání žádosti o azyl na velvyslanectvích. Je také nutné, aby byla správně vypracovaná dohoda mezi EU a Tureckem, zdůraznila Lunaceková a vyjádřila pochybnosti nad tím, zda Turecko ve věci uprchlíků respektuje mezinárodní právo.

Psali jsme: Evropská unie není příčinou současných problémů, prozradil EZ politik Brexit by uškodil nám i Evropě, varovala EuroZprávy.cz britská politička  

Lunaceková je přesvědčená o tom, že členské státy EU by neměly nechávat odpovědnost za uprchlíky pouze na Řecku a Turecku, kde mnozí migranti musí snášet nehumánní podmínky. "Především by měl být konečně zahájen přesídlovací program: Zelení/EFA v Evropském parlamentu požádali, aby bylo do EU každý rok přivedeno nejméně 500 tisíc uprchlíků z válečných a krizových zemí..."

Svou roli při řešení uprchlické krize by však mělo sehrát také Rusko: "Válka v Sýrii je hlavní příčinou uprchlické krize. Ukončení této války a z ní plynoucí uprchlické krize do určité míry také závisí na politice Moskvy," řekla serveru EuroZprávy.cz Lunaceková.

Když jsme se Ulrike Lunacekové zeptali na to, jak by měly vypadat vztahy mezi Ukrajinou a Evropskou unií, vyjádřila znepokojení nad výsledky nedávného referenda v Nizozemsku: "Není přípustné, aby protievropská populistická menšina členské země EU určovala budoucnost demokratického a evropského rozvoje jiného státu."

Negativní výsledek daného referenda by pak podle europoslankyně neměl Ukrajinu připravit o příležitost se za podpory EU dále demokraticky rozvíjet. Asociační dohodu vidí jako důležitou součást reformního procesu, jež může přispět ke stabilizaci Ukrajiny.

"Mír a stabilita na Ukrajině, v zemi v našem bezprostředním sousedství, musí být největším zájmem všech občanů Evropy. Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou je proto pro Unii klíčová." Daná dohoda by podle Lunacekové mohla Ukrajině také pomoci vypořádat se s korupcí, která v zemi i nadále zůstává zásadním problémem.

"Evropská unie musí dát všem zemím Východního partnerství jasný signál, že mají evropskou perspektivu." Tyto země je třeba podporovat, aby podnikaly další kroky směřující k evropské integraci.

Politička se domnívá, že každá z těchto zemí by měla mít možnost učinit suverénní rozhodnutí, kterým si určí svou vlastní cestu. Evropská unie by pak těmto zemím měla poskytovat konkrétní nabídky na vzájemnou spolupráci: "Skupina Zelení/EFA se například zavázala k otevření evropské energetické unie pro země Východního partnerství."

Nacionalismus podle Lunacekové stále představuje v Evropě hrozbu, což se opět projevilo právě v již zmiňované uprchlické krizi. Politička v této souvislosti zdůraznila, že není správné kvůli neschopnosti řešit uprchlickou krizi vinit Evropskou unii:

"Pohled, že EU nejedná, a proto jsou národní iniciativy nezbytné, je mylný. Nikoliv EU, ale národní vlády selhaly. Evropská komise ústřední legislativní návrhy předložila (rozdělení uprchlíků, vnější hranice atd.). Evropský parlament je podpořil," řekla nám Lunaceková a dodala, že dané návrhy se setkaly s fiaskem až v Evropské radě, která podlehla sobectví a blokádám jednotlivým národním státům, jež učinily celou EU neschopnou.

"Nacionalismus a fundamentalismus vytvářejí agresivitu, násilí a nenávist. Musíme spolupracovat," shrnula pro server EuroZprávy.cz Ulrike Lunaceková.

Ulrike Lunacek EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy