Asociační dohoda s Ukrajinou je pro EU klíčová, prozradila EZ rakouská politička

Praha - Ploty uprchlickou krizi nevyřeší, potřebujeme evropské řešení, řekla nám rakouská politička Ulrike Lunaceková. Mluvčí skupiny Zelených v Evropském parlamentu pro zahraniční záležitosti pro server EuroZprávy.cz promluvila o možné podobě řešení uprchlické krize či o vztazích mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

"Uprchlická otázka je lakmusovým papírkem pro evropský integrační proces - nacházíme se na rozcestí - odpověď na tuto otázku rozhodne budoucnost veškeré další integrace v EU," řekla serveru EuroZprávy.cz Ulrike Lunaceková.

V té souvislosti nás europoslankyně upozornila na výsledky nedávného celoevropského průzkumu, který uskutečnila společnost Bertelsmann-Stiftung. Podle něj drtivá většina obyvatel Evropské unie (79 %) souhlasí se společným řešením uprchlické krize a spravedlivým přerozdělením běženců i nákladů, jež z migrační krize plynou.

"Dokonce i v zemích jako je Polsko, Bulharsko či Rumunsko 54 % obyvatel souhlasí se spravedlivým přerozdělením žadatelů o azyl!" dodala Lunaceková a vyjádřila zklamání nad tím, že se dosud situace vyvíjela zcela opačně a k přerozdělení migrantů mezi země EU nedošlo.

Dále politička zkritizovala postoj maďarského premiéra Orbána a izolacionistickou politiku ostatních zemí Visegrádu, která podle ní spustila lavinový efekt, ovlivnila mimo jiné také rakouskou vládu a měla fatální důsledky pro uprchlíky v Řecku: "Ploty a stropy problém nevyřeší. Potřebujeme evropské řešení - všechno ostatní pouze problémy odsune, ale nevyřeší je, " domnívá se Lunaceková.

Podle rakouské političky Evropa potřebuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku schopnou řešit příčiny hladomorů a uprchlické krize. Lunaceková tvrdí, že je nezbytné, aby bylo provedeno solidární rozdělení uprchlíků či stanovení vnějších hranic, přičemž by otevření vnitřních hranic EU zůstalo zaručené.

Dále se europoslankyně domnívá, že je potřeba podporovat uprchlické tábory v krizových oblastech, zřídit bezpečné a legální vstupové trasy pro uprchlíky a zavést možnost podání žádosti o azyl na velvyslanectvích. Je také nutné, aby byla správně vypracovaná dohoda mezi EU a Tureckem, zdůraznila Lunaceková a vyjádřila pochybnosti nad tím, zda Turecko ve věci uprchlíků respektuje mezinárodní právo.

Psali jsme: Evropská unie není příčinou současných problémů, prozradil EZ politik Brexit by uškodil nám i Evropě, varovala EuroZprávy.cz britská politička  

Lunaceková je přesvědčená o tom, že členské státy EU by neměly nechávat odpovědnost za uprchlíky pouze na Řecku a Turecku, kde mnozí migranti musí snášet nehumánní podmínky. "Především by měl být konečně zahájen přesídlovací program: Zelení/EFA v Evropském parlamentu požádali, aby bylo do EU každý rok přivedeno nejméně 500 tisíc uprchlíků z válečných a krizových zemí..."

Svou roli při řešení uprchlické krize by však mělo sehrát také Rusko: "Válka v Sýrii je hlavní příčinou uprchlické krize. Ukončení této války a z ní plynoucí uprchlické krize do určité míry také závisí na politice Moskvy," řekla serveru EuroZprávy.cz Lunaceková.

Když jsme se Ulrike Lunacekové zeptali na to, jak by měly vypadat vztahy mezi Ukrajinou a Evropskou unií, vyjádřila znepokojení nad výsledky nedávného referenda v Nizozemsku: "Není přípustné, aby protievropská populistická menšina členské země EU určovala budoucnost demokratického a evropského rozvoje jiného státu."

Negativní výsledek daného referenda by pak podle europoslankyně neměl Ukrajinu připravit o příležitost se za podpory EU dále demokraticky rozvíjet. Asociační dohodu vidí jako důležitou součást reformního procesu, jež může přispět ke stabilizaci Ukrajiny.

"Mír a stabilita na Ukrajině, v zemi v našem bezprostředním sousedství, musí být největším zájmem všech občanů Evropy. Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou je proto pro Unii klíčová." Daná dohoda by podle Lunacekové mohla Ukrajině také pomoci vypořádat se s korupcí, která v zemi i nadále zůstává zásadním problémem.

"Evropská unie musí dát všem zemím Východního partnerství jasný signál, že mají evropskou perspektivu." Tyto země je třeba podporovat, aby podnikaly další kroky směřující k evropské integraci.

Politička se domnívá, že každá z těchto zemí by měla mít možnost učinit suverénní rozhodnutí, kterým si určí svou vlastní cestu. Evropská unie by pak těmto zemím měla poskytovat konkrétní nabídky na vzájemnou spolupráci: "Skupina Zelení/EFA se například zavázala k otevření evropské energetické unie pro země Východního partnerství."

Nacionalismus podle Lunacekové stále představuje v Evropě hrozbu, což se opět projevilo právě v již zmiňované uprchlické krizi. Politička v této souvislosti zdůraznila, že není správné kvůli neschopnosti řešit uprchlickou krizi vinit Evropskou unii:

"Pohled, že EU nejedná, a proto jsou národní iniciativy nezbytné, je mylný. Nikoliv EU, ale národní vlády selhaly. Evropská komise ústřední legislativní návrhy předložila (rozdělení uprchlíků, vnější hranice atd.). Evropský parlament je podpořil," řekla nám Lunaceková a dodala, že dané návrhy se setkaly s fiaskem až v Evropské radě, která podlehla sobectví a blokádám jednotlivým národním státům, jež učinily celou EU neschopnou.

"Nacionalismus a fundamentalismus vytvářejí agresivitu, násilí a nenávist. Musíme spolupracovat," shrnula pro server EuroZprávy.cz Ulrike Lunaceková.

Ulrike Lunacek EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 2 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 6 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 8 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 10 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 10 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 11 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 15 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy