Zástupci EU zatím nepodpořili žádnou z variant kvót na uprchlíky

Názory na případné zavedení povinných kvót jsou mezi členskými zeměmi tak rozdílné, že se nakonec všichni přiklonili k německému návrhu soustředit se raději na ty body, o kterých se předpokládá, že u nich bude nalezena shoda. Komise ale dala najevo, že v této chvíli svůj přístup měnit nehodlá.

"Základem je všeobecný souhlas, že nemůžeme nedělat nic a věci se musí změnit. Zároveň je jasné, že některé prvky návrhů jsou mezi členskými zeměmi populárnější než jiné," připustil na tiskové konferenci nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff.

Je podle něj zjevné, že debata o nich by mohla "vydláždit cestu" k úspěšnější diskusi o sporných prvcích. A diskuse o budoucích velkých změnách by podle něj naopak neměla paralyzovat nynější každodenní snahu o zvládnutí migrační krize.

Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dal ale najevo, že ani dnešní diskuse komisi od předložení návrhu neodradí. "Nerozhodli jsme, kterou variantu přijmeme. Na to máme čas," prohlásil s tím, že čeká ještě další diskusi na úrovni členských států.

Komise na začátku dubna předložila k diskusi svou představu reformy evropského azylového systému. V nynější migrační krizi se takzvaný dublinský systém ukázal jako jen málo funkční. Stávající mechanismus předpokládá, že žádosti o azyl řeší první země, kde se žadatel dostal na území EU.

Státy podle Nováčka uznávají, že pravidla je třeba změnit. Řada zemí dnes ale podle něj vyjádřila pochybnosti o nutnosti hlubokých změn ve chvíli, kdy začala fungovat dohoda EU a Turecka a počty migrantů se zásadně snížily.

Mezi státy odmítající povinné kvóty patří také Česko. To navíc žádá, aby o tématu jednal summit EU, který by rozhodl také o celkovém směřování. Nejbližší jednání prezidentů a premiérů osmadvacítky je plánováno na konci června.

Komise přišla se dvěma variantami přerozdělování žadatelů o azyl. V mírnější by byl stávající systém doplněn o trvalý mechanismus. Druhou variantou je nahrazení současného systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie podle stanoveného klíče.

Že jednání a hledání shody bude obtížné, bylo jasné už před jednáním. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière už ráno uvedl, že bude lepší se soustředit na jiné části plánů. Také nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff, jehož země unii nyní předsedá, při příchodu poznamenal, že je třeba návrhy komise nejprve prostudovat a pak najít řešení, které „bude přijatelné pro všechny".

Součástí dokumentu EK jsou také plány na pojistky proti takzvanému druhotnému pohybu žadatelů o azyl po území EU a další témata jako lepší práce s informačními systémy, změny pravomocí Evropského podpůrného a azylového úřadu (EASO) a podobně. „To jsou věci, které mají smysl a určitě jsme schopni se o nich bavit," poznamenal Nováček.