O kauze Evy Michalákové norský tisk nepíše. Medializace je ožehavá

Jedním z důvodů je pravidlo mlčenlivosti, kterým se média v Norsku v případech týkajících se dětí řídí. Sílících kritik na adresu sociálního úřadu Barnevernet, který Michalákové syny před pěti lety odebral, si ale norský tisk, rozhlas i televize všímají.

"Ve většině velkých norských médií se hodně mluví o demonstracích (proti úřadu Barnevernet) v zahraničí, které se konaly v posledním roce, a o kritice úřadu Barnevernet - ať už jde o případy, kdy sociální úřad v rodině zasáhne, nebo o ty, kdy nezasáhne. Je to téma, o kterém média v Norsku stále píší," říká Morten Andersen, který je vedoucím zpravodajské redakce největšího norského tištěného deníku Aftenposten.

Také Aftenposten se podle Andersena zajímá spíše o kritiku celého systému ochrany dětí v Norsku a jednotlivým případům se věnuje méně. "Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců úřadu Barnevernet a etické ohledy tisku na děti mají za důsledek, že o těchto případech je velmi složité psát. Často zde stojí tvrzení proti tvrzení a nejsme schopni zjistit, co se v rodině stalo," vysvětlil Andersen.

Z těchto důvodů Norové neznají ani kauzu Evy Michalákové. "Případ Evy Michalákové není v Norsku širší veřejnosti známý. Ani já o něm nevím. Neexistuje ale žádný zákon, který by bránil norským médiím o této záležitosti psát," řekl Andersen v rozhovoru s ČTK.