Recept na další krizi? Británii z EU povede žena, která bojovala za její setrvání

Porážka euroskeptiků

Britský premiér David Cameron, který svou rezignaci oznámil po zjištění, že Velká Británie v referendu odhlasovala odchod z Evropské unie, by měl oficiálně odstoupit již zítra. Ačkoliv měla Velká Británie jméno svého nového premiéra zjistit až v září, soupeřka Mayové, ministryně energetiky Andrea Leadsomová, včera nečekaně oznámila, že kvůli nedostatečné podpoře boj o post premiérky vzdává.

Psali jsme: Mayová na cestě do Downing Street, britskou premiérkou se stane nejspíš bez boje Cameron ve středu odstoupí, na premiérském postu ho nahradí Mayová  

Theresa Mayová tak zůstala jedinou kandidátkou a celý proces byl uspíšen z 9. září na nadcházející dny. Jak analýza podotýká, Velká Británie tak vyřeší jednu palčivou otázku, která přispívá k nestabilitě země, politické a ekonomické důsledky hlasování v referendu ale podle ní budou pokračovat i nadále.

„Rozhodnutí Leadsomové, která v referendu podporovala odchod z EU, je porážkou euroskeptické části Konzervativní strany. Dva další kandidáti, kteří se do boje o vedení strany přihlásili, také podporovali brexit, ale byli vyřazeni již v prvním kole stranického hlasování. Mayová oproti tomu podporovala setrvání v EU, ale během kampaně se držela v ústraní,“ vysvětluje analýza.

Premiérka rozdělené země

Připomíná ale, že v momentě, kdy Mayová svou kandidaturu na premiérku oznámila, také jednoznačně prohlásila, že „brexit znamená brexit“, a vyloučila, že by se mohlo konat druhé referendum, jak požaduje například petice, která již nasbírala přes čtyři miliony podpisů. To opět zopakovala na včerejší tiskové konferenci.

Uspíšení celého procesu by podle analýzy Británii mohlo pomoci. „Rychlé jmenování nové premiérky vyjasní politickou situaci Velké Británie a pomůže předejít nejistotě, která by poškodila britskou ekonomiku. Politické problémy země ale u konce nejsou,“ varuje.

Podle analýzy Mayová nyní stane v čele politické strany a země, které jsou obě rozdělené. Jasné není například ani to, jakým způsobem by měla Mayová proces vystoupení z EU zahájit. Opozice zase požaduje předčasné volby, což Mayová odmítá.

Aby Británie oficiálně zahájila své vystoupení z Evropské unie, musí o svém úmyslu informovat Brusel, čímž dojde k uplatnění článku 50 Lisabonské smlouvy. Tím započne dvouleté období, po jehož skončení Británie EU opustí. V rámci tohoto období by měly být vyjednány podmínky odchodu a to, jak bude vztah obou celků po brexitu vypadat.

Konec volného pohybu osob?

Mayová již navrhla, že by toto oznámení mohlo přijít až za několik měsíců, což by nové vládě umožnilo vytvořit vyjednávací strategii. Evropská unie podle analýzy Mayové a nové britské vládě tento čas zřejmě poskytne.

„V rámci bilaterálních jednání bude řeč o několika věcech, ale tou nejdůležitější bude volný pohyb občanů EU. Velká Británie si přeje zachovat svůj přístup na vnitřní trh EU, protože blok je jejím hlavním obchodním partnerem. Ale představitelé EU uvedli, že aby si Británie přístup na vnitřní trh zachovala, bude muset přijmout pracovníky ze zemí EU,“ upozorňuje analýza s tím, že vzorem pro tuto situaci jsou Norsko a Švýcarsko.

Jak na závěr podotýká, to by mohlo představovat další problémy, protože právě volný pohyb osob byl jedním z hlavních důvodů, proč mnoho lidí hlasovalo pro brexit. Kampaň za odchod z EU stavěla na tom, že příliv pracovníků ze zemí EU zastaví, imigrace se v průzkumech objevovala na prvních místech důvodů, proč lidé pro brexit hlasovali.

„11. července Mayová uvedla, že zastavení volného pohybu pro pracovníky EU má větší prioritu, než bude mít udržení přístupu na jednotný evropský trh. Domácí požadavky tak budou určovat směr nadcházejících jednání mezi Velkou Británií a EU,“ uzavírá analýza.