Polsko označilo volyňský masakr za genocidu. Zhorší se vztahy s Ukrajinou?

Pro usnesení hlasovalo 432 poslanců, deset se zdrželo a nikdo nebyl proti. Rezoluce měla být přijata již na výročí začátku tzv. volyňského masakru 11. července, ale byla odložena vzhledem k návštěvě ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který se ve Varšavě zúčastnil summitu NATO - a také položil květy k pomníku polským obětem.

Sejm dnešním usnesením vzdal úctu "všem občanům republiky, bestiálně zavražděným ukrajinskými nacionalisty", a stanovil, že 11. červenec bude památným dnem obětí této genocidy.

"V důsledku genocidy spáchané v letech 1943 až 1945 ukrajinskými nacionalisty bylo zavražděno více než 100.000 občanů, hlavně rolníků," praví se v usnesení.

V předchozích letech Sejm při této příležitosti používal výraz "etnické čistky charakteru genocidy". Po loňských volbách však sněmovnu ovládla konzervativní strana Právo a spravedlnosti (PiS), jejíž vůdce Jaroslaw Kaczyński požaduje označovat volyňský masakr za genocidu.

Opoziční média předpokládají, že krok polského parlamentu může vést ke zhoršení vztahů s východním sousedem, jakkoli dnes přijatá rezoluce v narážce na ruskou anexi Krymu a povstání separatistů v Donbasu "vyjadřuje solidaritu s Ukrajinou bojující s vnější agresí o územní celistvost". Připomíná také "odvetné akce" Poláků na Volyni s vypalováním ukrajinských vsích a zabíjením civilistů. Odhady zmiňují až 20 tisíc ukrajinských obětí.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na twitteru vyjádřil nad výsledkem hlasování lítost. "Mnozí ho budou chtít zneužít k politickým spekulacím. Musíme se vrátit k odkazu (papeže) Jana Pavla II. - odpouštíme a prosíme o odpuštění. Jen společné kroky mohou vést ke křesťanskému smíření a sjednocení, jen společně můžeme vyjasnit všechna fakta tragických stránek společných dějin," napsal Porošenko.