Odmítá multikulturalismus, žádá zastropování přílivu migrantů. Klausův muž se raduje z dění ve Francii

Strejček na stránkách Institutu Václava Klause připomíná, že francouzská pravice poprvé ve své historii uspořádala vnitrostranické primárky po vzoru USA. „V jejich druhém kole vyhrál zcela přesvědčivě zástupce „pravice uvnitř pravice" Francois Fillon a bude to tak on, kdo se bude v dubnu (a zřejmě i květnu) ucházet o vítězství ve francouzských prezidentských volbách," shrnuje výsledky.

Fillon je podle jeho slov kandidátem se zřetelným a jasným programem. „Fillon je hodnotově konzervativní francouzský katolík, který odmítá „sňatek pro každého" a je proti adopcím dětí homosexuálními páry. Odmítá multikulturalismus, prosazuje zpřísnění přístupu k výhodám francouzského sociálního a zdravotního systému, žádá zastropování přílivu migrantů do země a stejně jako Marine Le Penová chce ostře bojovat s radikálním islámem v zemi, v němž vidí zásadní ohrožení Francie. Je představitelem ekonomického liberalismu," píše Strejček. Uvádí také, že na rozdíl od Le Penové, Fillon volá po zásadních ekonomických reformách, které mají „vrátit Francii její velikost".

Psali jsme: Budoucí prezident Francie? Pravicové primárky vyhrál Fillon. Přítel Ruska, kritik NATO Fillon v čele Francie? Německo je na omdlení, Rusko se naopak raduje Fillon versus Le Penová: Kdo je větší radikál?  

„I v zahraniční politice obhajoval nadějné teze: „konstruktivnější vztahy s Ruskem" a příslib, že „v boji proti Islámskému státu by Francie neměla vylučovat spolupráci se syrským prezidentem Basharem al-Assadem". Cesta k francouzským prezidentským volbám začíná. Ačkoli Hollandovým prezidentstvím zdiskreditovaná a rozbitá francouzská levice bude teprve vnitrostranické primárky pořádat v lednu, vypadá to, že právě Fillon a Le Penová by proti sobě mohli stát ve druhém kole prezidentské volby," nasiiňuje to, co říkají také mnozí analytici.

Hlavní podle něj je, jak se ke všemu postaví občané. „Právě proto zůstává nejasná odpověď na hlavní otázku, která rozhodne o výsledku voleb, jichž se oprávněně tolik obávají evropské politické elity: jak hluboké je rozčarování „zapomenutých Francouzů" s politickým establishmentem (jehož je Fillon součástí již třicet pět let!) a jak velká je jejich odvaha zatřást s tím vším podobně, jako voliči britští a američtí. Přáli bychom si, aby se naděje na změnu přelila z Velké Británie a USA i na kontinent – do Francie. Ať už to bude Francois Fillon nebo Marine Le Penová," dodává Strejček.