Trumpův zákaz imigrantů cloumá Evropou. Merkelová přišla s další kritikou, Polsko to vidí jinak

Brusel/Mnichov/Varšava - Evropská komise posuzuje, zda se nařízení prezidenta Donalda Trumpa o zákazu cest do USA pro občany některých států může dotknout například také lidí s pasy zemí EU. Proti novému nařízení Bílého domu je i šéf německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer, který je sám zastáncem přísné migrační politiky. Ministr zahraničí polské konzervativní vlády Witold Waszczykowski v neděli večer naopak prohlásil, že žádná země nemá povinnost přijímat imigranty.

Evropská komise má zatím k dispozici rozporuplné informace pokud se týká dopadů nařízení například na osoby s dvojím občanstvím země unie a některého ze států, jejichž občané nyní do USA cestovat nemohou. "Situace není v této chvíli jasná. Jsme uprostřed procesu zjišťování, zda má exekutivní příkaz důsledky pro cesty evropských občanů s dvojím občanstvím jedné ze sedmi zemí, pro které zákaz nyní platí," řekl mluvčí komise Margaritis Schinas.

Právníci unijních institucí jsou podle něj v kontaktu se svými americkými partnery. "Zajistíme, že se našich občanů nedotkne žádná diskriminace," podotkl mluvčí. Nechtěl se ale příliš pouštět do politického hodnocení Trumpova rozhodnutí. "V Evropské unii nerozlišujeme na základě národnosti, rasy nebo náboženství. Nejen pokud jde o azyl, ale v žádné z našich politik," poznamenal pouze.

Psali jsme: Trumpův dekret rozhněval muslimy z Afriky. Začnou se masově přidávat k teroristům?  

Trumpův exekutivní příkaz pozastavil na 120 dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků a do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie. Příkaz dále na 90 dnů zakázal vstup do USA lidem z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří muslimové.

"Nepovažuji tato rozhodnutí - stejně jako pár dalších - za správná," řekl dnes Seehofer novinářům. Ještě v rozhovoru v listu Bild am Sonntag zveřejněném v neděli šéf CSU Trumpa ocenil za to, že důsledně a rychle prosazuje své volební sliby. "V Německu bychom nejdříve zřídili pracovní skupinu, poté zkušební skupinu a pak ještě implementační skupinu," uvedl s tím, že ale s obsahem Trumpových kroků ne vždy souhlasí.

Výnos amerického prezidenta označila německá kancléřka přes svého mluvčího už v neděli za špatný. Dnes se k němu poprvé vyjádřila osobně. "Nutný a rozhodný boj proti terorismu žádným způsobem neospravedlňuje všeobecné podezřívání lidí určité víry, v tomto případě lidí muslimské víry, nebo lidí určitého původu," řekla Angela Merkelová.

Psali jsme: Jsi amorální svině! Známá zpěvačka zaútočila na Trumpa  

Místopředsedkyně strany Julia Klöcknerová ho považuje za nebezpečný. "Ne všichni zaměstnanci amerických firem jsou křesťané a američtí občané," podotkla. Německý eurokomisař Günther Oettinger (CDU) je přesvědčen o tom, že Trumpův postup výrazně škodí americké ekonomice. Právní stát by podle něj neměl postupovat příliš překvapivě, jinak ztrácí důvěru, podotkl také.

Proti krokům amerického prezidenta se vyslovil i novopečený kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz, který také varoval předtím, aby se letošní německá předvolební kampaň nesla ve stejném duchu jako loni ta americká. Nenávist, zlomyslnost, opovrhování nebo zneužití moderních nástrojů komunikace podle něj není možné připustit.

Trump má podle Polska na své rozhodnutí ale plné právo. "Byl zvolen prezidentem a má na to právo... Je pravomocí každé vlády, aby rozhodovala o té (imigrační) politice," řekl Waszczykowski v rozhovoru s televizí Polsat News. Dodal, že Trump svým rozhodnutím neuzavřel cesty do USA uprchlíkům z muslimských zemí natrvalo.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump EU (Evropská unie) Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 1 hodinou

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 7 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy