Trumpův zákaz imigrantů cloumá Evropou. Merkelová přišla s další kritikou, Polsko to vidí jinak

Brusel/Mnichov/Varšava - Evropská komise posuzuje, zda se nařízení prezidenta Donalda Trumpa o zákazu cest do USA pro občany některých států může dotknout například také lidí s pasy zemí EU. Proti novému nařízení Bílého domu je i šéf německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer, který je sám zastáncem přísné migrační politiky. Ministr zahraničí polské konzervativní vlády Witold Waszczykowski v neděli večer naopak prohlásil, že žádná země nemá povinnost přijímat imigranty.

Evropská komise má zatím k dispozici rozporuplné informace pokud se týká dopadů nařízení například na osoby s dvojím občanstvím země unie a některého ze států, jejichž občané nyní do USA cestovat nemohou. "Situace není v této chvíli jasná. Jsme uprostřed procesu zjišťování, zda má exekutivní příkaz důsledky pro cesty evropských občanů s dvojím občanstvím jedné ze sedmi zemí, pro které zákaz nyní platí," řekl mluvčí komise Margaritis Schinas.

Právníci unijních institucí jsou podle něj v kontaktu se svými americkými partnery. "Zajistíme, že se našich občanů nedotkne žádná diskriminace," podotkl mluvčí. Nechtěl se ale příliš pouštět do politického hodnocení Trumpova rozhodnutí. "V Evropské unii nerozlišujeme na základě národnosti, rasy nebo náboženství. Nejen pokud jde o azyl, ale v žádné z našich politik," poznamenal pouze.

Psali jsme: Trumpův dekret rozhněval muslimy z Afriky. Začnou se masově přidávat k teroristům?  

Trumpův exekutivní příkaz pozastavil na 120 dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků a do odvolání zakázal vstup do USA migrantům ze Sýrie. Příkaz dále na 90 dnů zakázal vstup do USA lidem z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří muslimové.

"Nepovažuji tato rozhodnutí - stejně jako pár dalších - za správná," řekl dnes Seehofer novinářům. Ještě v rozhovoru v listu Bild am Sonntag zveřejněném v neděli šéf CSU Trumpa ocenil za to, že důsledně a rychle prosazuje své volební sliby. "V Německu bychom nejdříve zřídili pracovní skupinu, poté zkušební skupinu a pak ještě implementační skupinu," uvedl s tím, že ale s obsahem Trumpových kroků ne vždy souhlasí.

Výnos amerického prezidenta označila německá kancléřka přes svého mluvčího už v neděli za špatný. Dnes se k němu poprvé vyjádřila osobně. "Nutný a rozhodný boj proti terorismu žádným způsobem neospravedlňuje všeobecné podezřívání lidí určité víry, v tomto případě lidí muslimské víry, nebo lidí určitého původu," řekla Angela Merkelová.

Psali jsme: Jsi amorální svině! Známá zpěvačka zaútočila na Trumpa  

Místopředsedkyně strany Julia Klöcknerová ho považuje za nebezpečný. "Ne všichni zaměstnanci amerických firem jsou křesťané a američtí občané," podotkla. Německý eurokomisař Günther Oettinger (CDU) je přesvědčen o tom, že Trumpův postup výrazně škodí americké ekonomice. Právní stát by podle něj neměl postupovat příliš překvapivě, jinak ztrácí důvěru, podotkl také.

Proti krokům amerického prezidenta se vyslovil i novopečený kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz, který také varoval předtím, aby se letošní německá předvolební kampaň nesla ve stejném duchu jako loni ta americká. Nenávist, zlomyslnost, opovrhování nebo zneužití moderních nástrojů komunikace podle něj není možné připustit.

Trump má podle Polska na své rozhodnutí ale plné právo. "Byl zvolen prezidentem a má na to právo... Je pravomocí každé vlády, aby rozhodovala o té (imigrační) politice," řekl Waszczykowski v rozhovoru s televizí Polsat News. Dodal, že Trump svým rozhodnutím neuzavřel cesty do USA uprchlíkům z muslimských zemí natrvalo.

Související

Více souvisejících

Donald Trump ,  EU (Evropská unie) ,  Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy