Španělský premiér odmítl, že by země potřebovala finanční pomoc z evropského fondu

Podle španělského premiéra není vytvořen žádný scénář, podle kterého by Madrid čelil podobnému osudu jako dříve Atény či v současné době i Dublin. Zapatero se dodal, že "plán na snížení rozpočtového schodku je úzkostlivě a příkladně naplňován". Z jeho pohledu se Španělsko těší pevnému bankovnímu systému a problémové spořitelny, známé jako "cajas" pokračují v procesu restrukturalizace.

List El Mundo s odkazem na The Economist napsal, že právě Zapatero je nyní považován za klíčovou osobu ve snaze vyhnout se pádu eura. Dění ve Španělsku je podle The Economist "klíčové" pro společnou měnu.

V poslední době vládnou na trzích obavy, že dluhová krize se rozšíří do dalších zemí eurozóny. Jmenovitě se nejvíce hovoří o Portugalsku a právě sousedním Španělsku. Agentura Reuters s odkazem na Financial Times Deutschland uvedla, že velká část zemí eurozóny společně s Evropskou centrální bankou (ECB) údajně vyvíjí nátlak na Portugalsko, aby požádalo o pomoc ze záchranného fondu Evropské unie (EU). Hlavním cílem tohoto kroku je ale záchrana čtvrté největší ekonomiky eurozóny – Španělska. Portugalská vláda ale obdobné zprávy vyloučila.

Agentura Reuters dále napsala, že spread mezi desetiletými německými a španělskými dluhopisy stoupl na rekordní hodnotu 266 bazických bodů. "Trh se opravdu zaměřuje spíše na Španělsko, než na Portugalsko, mnoho lidí si myslí, že je nevyhnutelné, aby Portugalsko získalo přístup k financím z fondu," sdělil analytik Nick Stamenkovic z RIA Capital Markets.

"(Trhy) hledají další oběť a současný vývoj kolem španělských dluhopisů je znamením nákazy, přestože si myslíme, že obavy o Španělsko jsou přehnané," dodal Stamenkovic.

Madrid v letošním roce přijal opatření, jejichž cílem je snížit rozpočtový schodek o 15 miliard eur (zhruba 370 miliard korun) v letech 2010 a 2011. Mezi ně patří snížení mezd státním zaměstnancům, zmrazení důchodů či zrušení porodného. Podle plánu vlády by rozpočtový deficit měl klesnout na šest procent HDP v roce 2011, pod tři procenta HDP by se měl pak dostat do roku 2013. Analytici se ale obávají, že plány vlády na snížení schodku může zkomplikovat vysoká nezaměstnanost či nízký hospodářský růst.