Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Podle návrhu stanov, do kterých měly redakce možnost nahlédnout, bude Trump zastávat funkci historicky prvního předsedy výkonné rady. Právě on bude mít výhradní právo schvalovat nové členské státy. Rada oficiálně zahájí svou činnost ve chvíli, kdy stanovy podepíší alespoň tři země. Standardní délka funkčního období má být omezena na tři roky, pokud předseda nerozhodne o prodloužení.

Výjimku z tohoto časového omezení získají právě ty státy, které během prvního roku fungování rady složí zmíněnou miliardu dolarů v hotovosti. Ačkoliv členské státy budou moci o rozhodnutích hlasovat, Trump si v návrhu dokumentu vyhradil právo veta a konečné schvalovací pravomoci. Zatím přitom není zcela jasné, na co přesně budou tyto obrovské členské příspěvky využity.

Stanovy se v úvodu ostře vymezují vůči dosavadním mezinárodním institucím, jako je OSN, které podle dokumentu v řešení konfliktů selhaly. Nová rada má být pružnějším a efektivnějším orgánem pro budování míru. Zajímavostí je, že v samotném textu zakládací listiny se podle dostupných zpráv přímo Pásmo Gazy vůbec nezmiňuje, ačkoliv je rada určena právě k dohledu nad mírovým plánem v této oblasti.

Projekt navazuje na Trumpův dvacetibodový mírový plán, který vstoupil do druhé fáze po dosažení příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tato fáze vyžaduje odzbrojení ozbrojenců Hamásu a stažení izraelských jednotek z Gazy. Trump již dříve oznámil, že v radě zasednou osobnosti jako Marco Rubio, Jared Kushner nebo bývalý britský premiér Tony Blair.

Pozvání k účasti už obdrželi také lídři Turecka, Argentiny a Egypta. Argentinský prezident Javier Milei nabídku s nadšením přijal a označil ji za velkou čest. Egypt a Turecko potvrzení pozvání svých prezidentů rovněž kvitovaly. Mezi dalšími oslovenými jsou představitelé Kataru, Spojených arabských emirátů či Bulharska, ale i vlivní investoři a diplomaté z různých koutů světa.