Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

V Bruselu se v reakci na to dnes koná mimořádná schůzka velvyslanců EU. Trumpovo ultimátum přišlo poté, co se odhadem čtvrtina obyvatel grónského hlavního města Nuuk zapojila do protestů proti jakékoli formě anexe. Napříč kontinentem byla odpověď spojenců, kteří obvykle našlapují kolem vyjádření z Bílého domu opatrně, okamžitá a důrazná. Lídři uznali, že jde o existenční hrozbu pro transatlantickou alianci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu cly za naprosto nepřijatelnou. Zdůraznil, že žádné zastrašování ani výhrůžky neovlivní postoj Evropy v otázce Ukrajiny, Grónska ani kdekoli jinde na světě. Podle Macrona budou Evropané reagovat jednotně a koordinovaně, aby zajistili zachování své suverenity. K němu se přidal i britský premiér Keir Starmer, který uvedl, že uvalování cel na spojence za to, že usilují o kolektivní bezpečnost NATO, je zcela chybné.

Dokonce i italská premiérka Giorgia Meloniová, která má s americkým prezidentem tradičně dobré vztahy, označila tento krok za chybu. Prozradila, že s Trumpem již telefonicky hovořila a nesouhlasí s nápadem trestat země, které přispívají k bezpečnosti Grónska. Společné prohlášení osmi evropských zemí varuje, že tyto hrozby podkopávají transatlantické vztahy a riskují nebezpečnou sestupnou spirálu.

Trump svou snahu o získání Grónska zdůvodňuje potřebou čelit čínským a ruským hrozbám v Arktidě. Plánuje zde vybudovat takzvaný „Golden Dome“, tedy protiraketový deštník na ochranu Severní Ameriky. Experti však upozorňují, že USA k efektivnímu fungování takového systému vlastnictví ostrova nepotřebují. Již od roku 1951 totiž platí dohoda, která Spojeným státům umožňuje stavět na ostrově obranná zařízení, jako je například základna Pituffik.

Evropští politici varují, že Trumpův unilateralismus a přístup k dlouholetým spojencům nahrává Moskvě a Pekingu. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová poznamenala, že Čína a Rusko musí mít z rozkolů mezi spojenci obrovskou radost. Španělský premiér Pedro Sánchez v rozhovoru pro La Vanguardia varoval, že jakákoli vojenská akce USA proti dánskému ostrovu by byla smrtící ranou pro NATO a legitimizovala by ruskou invazi na Ukrajinu.

Jednou z prvních obětí tohoto sporu může být obchodní dohoda mezi USA a EU uzavřená v loňském roce. Předseda nejsilnější lidovecké frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber prohlásil, že schválení této dohody není za současných výhrůžek možné. Evropané si uvědomují, že tón současné Trumpovy administrativy je mnohem útočnější, než tomu bylo dříve.

Pro současný Bílý dům již zjevně není silný transatlantický vztah kritický pro národní bezpečnost USA. Jak prohlásil Stephen Miller, svět se řídí silou a mocí, a proto by Grónsko mělo být součástí Spojených států. Výzvou pro Evropu nyní zůstává vybudování větší soběstačnosti v obraně a bezpečnosti. Jak kdysi řekl Winston Churchill: „Jediná věc horší než bojovat se spojenci je bojovat bez nich.“