Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší

Trumpův plán je nekompromisní. Od 1. února hodlá zavést desetiprocentní clo na veškeré zboží z Dánska, Německa, Velké Británie, Francie a dalších států. Pokud do léta nenastane v jednáních posun, sazba se od 1. června zvýší na 25 %. Prezident na své síti Truth Social uvedl, že USA po staletí dotovaly Evropu tím, že nevybíraly cla, a nyní nastal čas, aby Dánsko „vrátilo dluh“ v zájmu světového míru.

Podle šéfa Bílého domu je Grónsko naprosto klíčové pro globální bezpečnost. Trump tvrdí, že současná dánská obrana ostrova je nedostatečná, a varoval, že přítomnost malých vojenských kontingentů jiných států v oblasti ohrožuje přežití planety. Zdůraznil, že s moderními zbraňovými systémy a projekty protiraketové obrany, jako je takzvaný „Zlatý dóm“, je americká kontrola nad územím důležitější než kdy dříve.

Tato agresivní rétorika vyvolala v Evropě vlnu odporu a masové protesty. V samotném Grónsku i v největších dánských městech vyšly do ulic tisíce lidí. V Kodani, Aarhusu či Odense mávali demonstranti grónskými vlajkami a transparenty s nápisy jako „Ruce pryč od Grónska“. Protesty, které zorganizovaly inuitské spolky ve spolupráci s nevládními organizacemi, měly ukázat jednotu Dánů a Gróňanů proti americkým ambicím.

Situace v grónském hlavním městě Nuuk byla obzvláště vypjatá. Do ulic vyrazilo zhruba 5 000 lidí, což představuje téměř desetinu celkové populace ostrova. Demonstranti vzkazovali americkému prezidentovi jasné poselství: „Nejsme na prodej.“ Mezi lidmi panují obavy z americké vojenské agrese, ačkoliv mnozí věří, že k přímému násilnému převzetí země nakonec nedojde.

Kromě hrdosti na vlastní identitu vyjadřovali protestující i hlubokou nedůvěru k Trumpově zahraniční politice. Mnozí připomínali situaci v Íránu nebo Venezuele a obviňovali amerického prezidenta ze zneužívání moci a nerespektování mezinárodního práva. Podle místních obyvatel Trump zkrátka bere vše, co považuje za své, aniž by se ohlížel na právo národů na sebeurčení.

V reakci na vyhrocenou situaci dorazila do Kodaně delegace amerických zákonodárců z obou hlavních politických stran. Cílem této návštěvy bylo zmírnit škody napáchané prezidentovými výroky. Demokratický senátor Chris Coons, který delegaci vede, se nechal slyšet, že Trumpovo tempo prohlášení ohledně nákupu Grónska není konstruktivní a narušuje diplomatické vztahy.

Američtí senátoři se snažili vyslat signál úcty k původním obyvatelům Grónska. Coons vyzdvihl jejich kulturu a schopnost vybudovat prosperující společnost v tak nehostinném a drsném prostředí. Zákonodárci zdůraznili, že si Spojené státy váží partnerství s Dánskem, zejména v oblasti obrany, a připomněli společné oběti v konfliktech, jako byla válka v Afghánistánu.

Jako symbolické gesto úcty položili američtí zástupci věnec na hřbitově dánských vojáků, kteří padli po boku Američanů. Tímto aktem chtěli ukázat, že vazby mezi oběma národy jsou hlubší než aktuální politické spory. Nicméně v Grónsku i v Dánsku zůstává atmosféra mrazivá, neboť Trumpovy hrozby cly představují reálné nebezpečí pro evropskou ekonomiku.

Zatímco se diplomaté snaží situaci uklidnit, Trump neustupuje. Argumentuje historií a tvrdí, že USA o koupi Grónska usilují již přes 150 let. Pro obyvatele ostrova i pro evropské spojence se však otázka Grónska stala symbolem boje za suverenitu a odporu proti politice diktátu.