Největší francouzské strany v rozkladu: Neprojdou ani přes první kolo

Paříž - Socialisté a konzervativci. Podobně jako v Anglii, i Francouzi byli v posledních desetiletích zvyklí na dvě nejsilnější strany, které si mezi sebe rozdělí většinu hlasů a pro ostatní nechají jen drobečky. Letošní volba prezidenta však naznačuje, že giganti oslabili. Podle odhadů si mezi sebou rozeberou zřejmě jen kolem čtvrtiny celkového počtu hlasů a budou mít vážný problém se vůbec protlačit do druhého kola volby.

Vyhraje republikán Fillon, nebo socialista Hamon? To by se všichni ptali, kdybychom před sebou měli francouzské volby tak, jak probíhaly v posledních dekádách. Letos však podle průzkumů tito dva kandidáti získají dohromady jen kolem 26 % hlasů. Zatímco jejich slabá podpora může být částečně přičítána mnoha chybám, které udělali při kampani, nepochybně také odráží náladu ve francouzské společnosti.

Letos se skloňuje především jméno Marine Le Pen, která téměř jistě dosáhne nejlepšího výsledku za historii své strany a má slušné šance na postup do druhého kola. Její radikálně pravicová Národní fronta své kandidáty do prezidentské volby posílá pravidelně (počínaje jejím otcem a zakladatelem strany – Jean-Marie Le Pen), ale ještě nikdy s takovou podporou. Tradiční předvolební klima narušují i další kandidáti – Emmanuel Macron a Jean-Luc Mélenchon. Oba se před volbami trhnuli ze svých stran a založili vlastní hnutí. A jejich podpora není zanedbatelná. 

Trend bude pokračovat

Podle politologa Gérarda Grunberga není úpadek velkých stran jednorázovou záležitostí a bude pokračovat. „Socialisté a konzervativci byli střídavě u moci od osmdesátých let a voliči nemají pocit, že by za tu dobu po ekonomické či sociální stránce něco zlepšili,“ popsal situaci pro Politico.eu Grunberg. Navíc tvrdí, že se nezabývají aktuálními problémy, které zajímají voliče. „Imigrace, globalizace a Evropa jsou témata, která chce volič řešit,“ dodal politolog.

Podle některých vede problém ještě hlouběji. Francouzský profesor moderní historie Pierre Rosanvallon tvrdí, že krizi zažívá celý reprezentativní systém. Ten pracuje na principu poptávky. Dělníci měli komunisty, úředníci a část střední třídy socialisty a vyšší třídy tíhly doprava. Dnes se nacházíme uprostřed změny v něco, čemu Rosanvallon říká identifikační systém. „Přesunuli jsme se do světa politické nabídky. Objevují se jednotlivé osobnosti a lidé se identifikují s různými koncepty, které nová tvář představuje,“ vysvětlil Rosanvallon.

Lídři odmítají realitu

Ani jeden z dvojice Fillon – Hamon si však nepřipouští, že by se něco změnilo. Fillon trvá na tom, že jeho potíže způsobilo jakési „temné spiknutí“ za kterým stojí odcházející prezident Holland a strana socialistů a jejich záměr odstranit ho z boje o prezidentské křeslo. Hamon tvrdí, že byl zrazen svou vlastní stranou, když například bývalý premiér Manuel Valls podpořil jeho protivníka Macrona.

„Jen proto, že je Fillon mizerný kandidát to neznamená, že celá strana je na tom špatně. Ukážeme to v parlamentních volbách,“ tvrdí přední analytik konzervativců. „Strana povstane z popela,“ vede si svou i jeho socialistický protějšek.

Kdo má pravdu se ukáže již brzy. Poprvé při právě probíhající prezidentské volbě a podruhé hned v červnu, kdy proběhnou volby do francouzského parlamentu.

Související

Macron v televizním duelu s Le Penovou (20. dubna 2022).

Macron v televizním duelu obvinil Le Penovou ze závislosti na Rusku

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se dnes také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii.
Emmanuel Macron

Macron se vyléčil z nákazy koronavirem, narozeniny slavil v karanténě

Francouzský prezident Emmanuel Macron už je bez příznaků nemoci covid-19, oznámil dnes podle agentury AFP Elysejský palác. Podle něj už tak prezident může ukončit karanténu, během níž se od minulého čtvrtka izoloval v prezidentské rezidenci ve Versailles. Macron, který navzdory nemoci dál pracoval, v karanténě oslavil v pondělí i své 43. narozeniny.

Více souvisejících

prezident Francie Marine Le Pen François Fillon Benoit Hamon volby ve Francii Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy