Největší francouzské strany v rozkladu: Neprojdou ani přes první kolo

Paříž - Socialisté a konzervativci. Podobně jako v Anglii, i Francouzi byli v posledních desetiletích zvyklí na dvě nejsilnější strany, které si mezi sebe rozdělí většinu hlasů a pro ostatní nechají jen drobečky. Letošní volba prezidenta však naznačuje, že giganti oslabili. Podle odhadů si mezi sebou rozeberou zřejmě jen kolem čtvrtiny celkového počtu hlasů a budou mít vážný problém se vůbec protlačit do druhého kola volby.

Vyhraje republikán Fillon, nebo socialista Hamon? To by se všichni ptali, kdybychom před sebou měli francouzské volby tak, jak probíhaly v posledních dekádách. Letos však podle průzkumů tito dva kandidáti získají dohromady jen kolem 26 % hlasů. Zatímco jejich slabá podpora může být částečně přičítána mnoha chybám, které udělali při kampani, nepochybně také odráží náladu ve francouzské společnosti.

Letos se skloňuje především jméno Marine Le Pen, která téměř jistě dosáhne nejlepšího výsledku za historii své strany a má slušné šance na postup do druhého kola. Její radikálně pravicová Národní fronta své kandidáty do prezidentské volby posílá pravidelně (počínaje jejím otcem a zakladatelem strany – Jean-Marie Le Pen), ale ještě nikdy s takovou podporou. Tradiční předvolební klima narušují i další kandidáti – Emmanuel Macron a Jean-Luc Mélenchon. Oba se před volbami trhnuli ze svých stran a založili vlastní hnutí. A jejich podpora není zanedbatelná. 

Trend bude pokračovat

Podle politologa Gérarda Grunberga není úpadek velkých stran jednorázovou záležitostí a bude pokračovat. „Socialisté a konzervativci byli střídavě u moci od osmdesátých let a voliči nemají pocit, že by za tu dobu po ekonomické či sociální stránce něco zlepšili,“ popsal situaci pro Politico.eu Grunberg. Navíc tvrdí, že se nezabývají aktuálními problémy, které zajímají voliče. „Imigrace, globalizace a Evropa jsou témata, která chce volič řešit,“ dodal politolog.

Podle některých vede problém ještě hlouběji. Francouzský profesor moderní historie Pierre Rosanvallon tvrdí, že krizi zažívá celý reprezentativní systém. Ten pracuje na principu poptávky. Dělníci měli komunisty, úředníci a část střední třídy socialisty a vyšší třídy tíhly doprava. Dnes se nacházíme uprostřed změny v něco, čemu Rosanvallon říká identifikační systém. „Přesunuli jsme se do světa politické nabídky. Objevují se jednotlivé osobnosti a lidé se identifikují s různými koncepty, které nová tvář představuje,“ vysvětlil Rosanvallon.

Lídři odmítají realitu

Ani jeden z dvojice Fillon – Hamon si však nepřipouští, že by se něco změnilo. Fillon trvá na tom, že jeho potíže způsobilo jakési „temné spiknutí“ za kterým stojí odcházející prezident Holland a strana socialistů a jejich záměr odstranit ho z boje o prezidentské křeslo. Hamon tvrdí, že byl zrazen svou vlastní stranou, když například bývalý premiér Manuel Valls podpořil jeho protivníka Macrona.

„Jen proto, že je Fillon mizerný kandidát to neznamená, že celá strana je na tom špatně. Ukážeme to v parlamentních volbách,“ tvrdí přední analytik konzervativců. „Strana povstane z popela,“ vede si svou i jeho socialistický protějšek.

Kdo má pravdu se ukáže již brzy. Poprvé při právě probíhající prezidentské volbě a podruhé hned v červnu, kdy proběhnou volby do francouzského parlamentu.

Související

Macron v televizním duelu s Le Penovou (20. dubna 2022).

Macron v televizním duelu obvinil Le Penovou ze závislosti na Rusku

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se dnes také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii.
Emmanuel Macron

Macron se vyléčil z nákazy koronavirem, narozeniny slavil v karanténě

Francouzský prezident Emmanuel Macron už je bez příznaků nemoci covid-19, oznámil dnes podle agentury AFP Elysejský palác. Podle něj už tak prezident může ukončit karanténu, během níž se od minulého čtvrtka izoloval v prezidentské rezidenci ve Versailles. Macron, který navzdory nemoci dál pracoval, v karanténě oslavil v pondělí i své 43. narozeniny.

Více souvisejících

prezident Francie Marine Le Pen François Fillon Benoit Hamon volby ve Francii Francie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy