Největší francouzské strany v rozkladu: Neprojdou ani přes první kolo

Paříž - Socialisté a konzervativci. Podobně jako v Anglii, i Francouzi byli v posledních desetiletích zvyklí na dvě nejsilnější strany, které si mezi sebe rozdělí většinu hlasů a pro ostatní nechají jen drobečky. Letošní volba prezidenta však naznačuje, že giganti oslabili. Podle odhadů si mezi sebou rozeberou zřejmě jen kolem čtvrtiny celkového počtu hlasů a budou mít vážný problém se vůbec protlačit do druhého kola volby.

Vyhraje republikán Fillon, nebo socialista Hamon? To by se všichni ptali, kdybychom před sebou měli francouzské volby tak, jak probíhaly v posledních dekádách. Letos však podle průzkumů tito dva kandidáti získají dohromady jen kolem 26 % hlasů. Zatímco jejich slabá podpora může být částečně přičítána mnoha chybám, které udělali při kampani, nepochybně také odráží náladu ve francouzské společnosti.

Letos se skloňuje především jméno Marine Le Pen, která téměř jistě dosáhne nejlepšího výsledku za historii své strany a má slušné šance na postup do druhého kola. Její radikálně pravicová Národní fronta své kandidáty do prezidentské volby posílá pravidelně (počínaje jejím otcem a zakladatelem strany – Jean-Marie Le Pen), ale ještě nikdy s takovou podporou. Tradiční předvolební klima narušují i další kandidáti – Emmanuel Macron a Jean-Luc Mélenchon. Oba se před volbami trhnuli ze svých stran a založili vlastní hnutí. A jejich podpora není zanedbatelná. 

Trend bude pokračovat

Podle politologa Gérarda Grunberga není úpadek velkých stran jednorázovou záležitostí a bude pokračovat. „Socialisté a konzervativci byli střídavě u moci od osmdesátých let a voliči nemají pocit, že by za tu dobu po ekonomické či sociální stránce něco zlepšili,“ popsal situaci pro Politico.eu Grunberg. Navíc tvrdí, že se nezabývají aktuálními problémy, které zajímají voliče. „Imigrace, globalizace a Evropa jsou témata, která chce volič řešit,“ dodal politolog.

Podle některých vede problém ještě hlouběji. Francouzský profesor moderní historie Pierre Rosanvallon tvrdí, že krizi zažívá celý reprezentativní systém. Ten pracuje na principu poptávky. Dělníci měli komunisty, úředníci a část střední třídy socialisty a vyšší třídy tíhly doprava. Dnes se nacházíme uprostřed změny v něco, čemu Rosanvallon říká identifikační systém. „Přesunuli jsme se do světa politické nabídky. Objevují se jednotlivé osobnosti a lidé se identifikují s různými koncepty, které nová tvář představuje,“ vysvětlil Rosanvallon.

Lídři odmítají realitu

Ani jeden z dvojice Fillon – Hamon si však nepřipouští, že by se něco změnilo. Fillon trvá na tom, že jeho potíže způsobilo jakési „temné spiknutí“ za kterým stojí odcházející prezident Holland a strana socialistů a jejich záměr odstranit ho z boje o prezidentské křeslo. Hamon tvrdí, že byl zrazen svou vlastní stranou, když například bývalý premiér Manuel Valls podpořil jeho protivníka Macrona.

„Jen proto, že je Fillon mizerný kandidát to neznamená, že celá strana je na tom špatně. Ukážeme to v parlamentních volbách,“ tvrdí přední analytik konzervativců. „Strana povstane z popela,“ vede si svou i jeho socialistický protějšek.

Kdo má pravdu se ukáže již brzy. Poprvé při právě probíhající prezidentské volbě a podruhé hned v červnu, kdy proběhnou volby do francouzského parlamentu.

Související

Macron v televizním duelu s Le Penovou (20. dubna 2022).

Macron v televizním duelu obvinil Le Penovou ze závislosti na Rusku

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se dnes také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii.
Emmanuel Macron

Macron se vyléčil z nákazy koronavirem, narozeniny slavil v karanténě

Francouzský prezident Emmanuel Macron už je bez příznaků nemoci covid-19, oznámil dnes podle agentury AFP Elysejský palác. Podle něj už tak prezident může ukončit karanténu, během níž se od minulého čtvrtka izoloval v prezidentské rezidenci ve Versailles. Macron, který navzdory nemoci dál pracoval, v karanténě oslavil v pondělí i své 43. narozeniny.

Více souvisejících

prezident Francie Marine Le Pen François Fillon Benoit Hamon volby ve Francii Francie

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 14 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy