Vystoupení z EU? Analytik nastínil katastrofickou vizi

NÁZOR - Ekonomická a politická cena, kterou Velké Británie zaplatí za odchod z EU, je každým dnem jasnější, konstatuje ekonom Simon Tilford. Analytik z think tanku Institute for Global Change v komentáři pro server The Independent varuje, že se navzdory původnímu optimismu Británii čekají překotné ekonomické změny a bezprecedentní ztráta politického vlivu.

Přehnaný optimismus není na místě

V Británii stále panuje široký konsensus, že s brexitem je třeba se smířit, aby byla zachována politická legitimita, poukazuje odborník. Dodává, že druhé referendum je odmítáno kvůli možnému těsnému výsledku, který by otázku nejen nevyřešil, ale naopak rozdmýchal pocit nespravedlnosti u zastánců vystoupení z EU.

Ti, kteří tvrdí, že Británie nemá jinou možnost než pokračovat v brexitu, chovají podle Tilforda přehnaný optimismus v podobu britské politiky po odchodu z EU. "Brexit nikdy nevykleští populismus ani nezabrání dalšímu úpadku politické legitimity," obává se analytik. Varuje, že brexit ve skutečnosti představuje větší hrozbu pro legitimitu britských politických institucí než případné setrvání v Unii.

V první řadě, brexit dále zkomplikuje utváření potřebné politické koalice nakloněné rozsáhlé redistribuci a investicím do infrastruktury, dovedností a vzdělání, které jsou nutné k pozvednutí zaostalých regionů v zemi, domnívá se ekonom. Soudí, že chudí, kteří hlasovali pro brexit, se v tomto směru nebudou moci spolehnout na podporu ze strany bohatších příznivců vystoupení z EU, jelikož ti preferují omezování role státu, nikoliv její expanzi.

"Ve skutečnosti je tábor (příznivců) brexitu sjednocován jedinou věcí - EU jako obětním beránkem ve věcech, které se jim nelíbí," deklaruje Tilford. Tvrdí, že pokud má Británie začít skutečně řešit ekonomické problémy těch, kteří hlasovali pro brexit, bude to díky podpoře takového programu ze strany těch, kteří chtěli v Unii setrvat.

Nebude tedy lehké přesvědčit odpůrce brextitu, aby platili více na daních kvůli řešení hlubokých ekonomických a sociálních problémů v oblastech, které hlasovaly pro vystoupení v EU, navíc za situace, kdy doznají ujmy jejich životní úroveň a svobody, očekává ekonom. Připouští, že mnoho Britů takový postoj odsoudí jako příklad sebestřednosti městských vrstev, která Spojené království do současné situace primárně dostalo.       

Ponecháme-li stranou nepohodlný fakt, že za britskou ekonomicky fragmentovanou geografii nemohou městské oblasti, které převážně volí labouristy a liberály, lze podlehnout klamu, že Británie se jednoduše semkne, přiznává Tilford. Sám však očekává, že vzájemný strach a averze neustoupí, ale pravděpodobně porostou.

Chudší a rozdělenější země

Druhým faktorem je podle analytika krátká paměť voličů. "Jen málo lidí připustí, že učinili chybu, když hlasovali pro odchod z EU. Mnoho voličů brexitu se pravděpodobně obrátí proti britským zavedeným stranám, až si uvědomí, že brexit bude dramaticky nákladnější, než byli přesvědčováni," poukazuje Tilford. Dodává, že pokud obchodní dohoda s USA urychlí rozklad britského veřejného zdravotnictví nebo Británie bude muset tančit podle not EU, aby si zajistila alespoň základní obchodní dohodu, tito voliči obviní politické elity, že je zmátly, přičemž jejich rozčarování z politiky zřejmě jen zesílí.

Zatřetí, ať se k moci v Británii dostane jakákoliv strana či koalice, dalších 10 let stráví jen hašením požáru, varuje ekonom. Tvrdí, že britští politici si začínají uvědomovat rozsah toho, čím si země projde, avšak voliči zůstávají v povzdálí, jelikož nebudou peníze ani politická síla k řešení jejich problémů, jak brexit dominující politické agendě upozaďuje vše ostatní a vláda se odcizuje běžnému životu.

Brexit zdaleka neodvrátí hrozbu ze strany populistických sil, ale Spojené království se naopak stane jejich živnou půdou, očekává analytik. Stejně tak míní, že vystoupení z EU neposílí britské politiky, ale zkomplikuje jim prosazování změn, jelikož hospodářství země bude oslabeno a společnost se polarizuje, což ponechá malý prostor pro podřizování britské ekonomiky evropským, natož světovým zájmům.

Británie může získat formální svrchovanost nad politickým rozhodováním, ale formální suverenita není suverenitou faktickou, především v případě druhořadé mocnosti, kterou dnes Spojené království je, zdůrazňuje Tilford. Míní, že zemi tak čekají nepříjemné politické volby a brexit, především pak jeho tvrdá verze, k níž se schyluje, poškodí její politickou stabilitu a legitimitu jejích politických institucí výrazně více než případné odvolání brexitu a následné řešení nespokojenosti těch, kteří pro něj hlasovali.

"Británie zůstane chudší, rozdělenější a s větším problémem politické legitimity," varuje ekonom. Obává se, že brexit zkomplikuje řešení legitimních ekonomických požadavků mnoha Britů, kteří pro něj hlasovali, v důsledku čehož se otevírá hrozba dalšího nárůstu populismu.          

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 1 hodinou

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 7 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 9 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 11 hodinami

Česko pokryla ledovka

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

včera

Poslanecká sněmovna

Cibule, parodie Klause i grimasy. Sněmovna se při jednání o důvěře mění v cirkus, pokračovat bude ve čtvrtek

Jednání o vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše, kterou tvoří koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, bude pokračovat třetím dnem. Ani dnes, po dvou dnech jednání, se k němu poslanci nedostali. Přestože má vládní tábor v dolní komoře pohodlnou většinu 108 hlasů, opozice se rozhodla proces maximálně protáhnout a zpestřit ho nezvyklými performance. Samotné hlasování se tak očekává nejdříve během čtvrtka, jelikož řečniště stále okupují kritici nového kabinetu.

včera

Marco Rubio

Washington a Kodaň se na budoucnosti Grónska neshodly, jednání netrvalo ani hodinu

Napjatá schůzka ve Washingtonu mezi zástupci USA, Dánska a Grónska skončila bez jasného výsledku, ale s příslibem dalšího dialogu. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že mezi stranami přetrvává „zásadní neshoda“ ohledně budoucnosti největšího ostrova světa. Přesto se delegace dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni, která má v nadcházejících týdnech hledat společnou cestu a pokusit se obrousit hrany vyostřené rétoriky prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Lars Løkke Rasmussen

Delegace dorazily do Washingtonu. Jednání o Grónsku začíná

Americká diplomacie dnes zažívá jeden z nejrušnějších dnů roku. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio hostí ve Washingtonu delegaci z Dánska a Grónska. Atmosféra je však víc než napjatá. Jen pár hodin před začátkem schůzky totiž prezident Donald Trump na sociálních sítích prohlásil, že jakýkoliv jiný výsledek než „plná americká kontrola nad Grónskem“ je pro něj naprosto nepřijatelný.

včera

Pavel i Babiš se těší důvěře nadpoloviční většiny Čechů, Okamuru nepodporuje ani polovina lidí

Politická scéna vykazuje neobvykle vysokou míru stability v podpoře klíčových osobností. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News disponují prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš značným politickým kapitálem. Prezidentovi aktuálně věří 57 % občanů, zatímco předseda vlády se těší podpoře 55 % veřejnosti. Na české poměry jde o velmi vysoká čísla, která oběma ústavním činitelům poskytují silný mandát pro jejich další kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy