Zaslouží si smrt. V Alžírsku bychom jim uřízli hlavy. Homosexuálové z oblastí osídlených migranty musejí skrývat svou orientaci

Amari strávila šest let rozhovory s 52 ženami pocházejícími převážně ze zemí severní Afriky, které žijí v obcích s velkým počtem obyvatel s migračním pozadím. Zjistila, že mnozí chtějí zůstat „neviditelnými", aby nevyvolávali homofobní útoky nebo aby se jich jejich rodiny nestranily, píše francouzský deník L’Express.

„Městské lesbičky si mohou užívat pohodlí anonymity, odmítnout vyjít s pravdou ven, udržet rovnováhu. Pokud se stanou příliš viditelnými, ztratí rodinu, rodičovskou vazbu, "uvedla Amari v rozhovoru pro L'Express. „Ve vzácných případech vede jejich přiznání k homosexualitě dokonce k rozpadu rodiny," uvedla Amari a dodala, že když se „přiznají", často se raději odstěhují do zcela jiného města.

Mnoho lesbiček podle socioložky neříká pravdu, ale neskrývají se. Říkají: „Vím, že to maminka ví, ale o tom nemluvíme." Pokud žijí s dívkou, mluví o ní jako o „spolubydlící".

I když Amari popřela, že by na předměstích obývaných migranty byly problémy s fyzickým násilím vůči lesbičkám, uznala, že večer se „tam pohybuje více mužů zabírajících veřejný prostor v sousedstvích, takže je pravděpodobnější, že budou cítit homofobii."

Odlišný byl ale případ dvou lesbiček na pařížském předměstí Val-d'Oise, které byly fyzicky napadeny skupinou mladých mužů, kteří je častovali urážkami jako „lesbické děvky“.

Problémům ale čelí i homosexuální muži, kteří se také stávají terčem hrozeb a obtěžování ze strany osob s migračním pozadím. Minulý měsíc na pařížském předměstí Hauts-de-Seine dva muži ohlásili, že na ně v supermarketu křičela žena a říkala jim: „Zaslouží si smrt. V Alžírsku bychom jim uřízli hlavy."