Brexit bez dohody? Nic takového není na pořadu dne, daň by byla příliš vysoká, tvrdí politici

Britský ministr pro brexit Dominic Raab, který nastoupil do čela tohoto resortu před šesti týdny, řekl ve čtvrtek, že vláda učiní vše, co je v jejích silách, aby případné selhání při vyjednávání o brexitu nepoškodilo jak zájmy firem, tak i občanů. Příprava na odchod země z Evropské unie bez dohody, tedy nejtvrdší forma brexitu, by byla sice jednodušší, ale zato velmi ztrátová. Myšlenka tohoto radikálního přístupu vyvstala poté, co britská premiérka Theresa Mayová prezentovala svou představu, která však pro mnohé euroskeptiky byla příliš kompromisní.

Nicméně představa těch nejzapálenějších příznivců brexitu je taková, že budou dělat ramena, ale když posléze dojde na skutečné lámání chleba, tak se stáhnou, a přestanou komunikovat s médii. Aby však ale nepůsobili jako zbabělci, vyřeší to tak, že odmítnou veškerá jednání, a že se budou snažit odejít z EU bez vyjednávání. Něco takového je nereálného. Velká Británie i během své existence mimo EU potřebuje mít dobré vztahy s kontinentální Evropou. Na USA s Donaldem Trumpem v Bílém domě se nemůže spoléhat a sousední Irsko je taktéž v EU.

Raab tento problém přiznal a uvedl, že by bylo ze strany Velké Británie nemoudré spoléhat se na dobrou vůli ze strany zbývajících 27 členských zemí. Ty si jsou velmi dobře vědomy, že je Londýn v nevýhodném postavení, a budou se snažit z něj vytřískat maximum. Řeči o brexitu bez dohody jim budou akorát hrát do karet.

Britské přípravy na odchod z EU bez vyjednávání momentálně stojí na dvou základních aspektech, a to finančních službách a hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Veškeré dokumenty hovoří jasně. Pouze v této oblasti jsou možné jednostranné kroky ze strany Velké Británie, ale daň za ně může být velmi vysoká. Pokud by nastal ten nejhorší scénář, tedy že veškeré dohody s EU padnou, pak by v nejlepším zájmu nás všech bylo, kdyby se od celé myšlenky brexitu upustilo, případně se Londýn snažil maximálně vyjít vstříc požadavkům kontinentální Evropy. V sázce by kromě eskalace napětí v Severním Irsku, které by se kvůli nevýhodnému postavení mohlo chtít připojit k Irsku, byly také peníze a důchody britských občanů.

Ministr pro brexit Dominic Raab kromě problémů se zdražením plateb, rizika znehodnocení libry a problémů s irskou hranicí zároveň přiznal, že by nebylo ani dobré, kdyby se Británie rozhádala s EU. Nyní má totiž maximální příležitost vytěžit z autonomie, jíž díky odchodu z EU získá, a to například právo určovat si sama svou azylovou politiku, a nemuset platit do společného rozpočtu EU. Samozřejmě je třeba připomínat, že nic není zadarmo. Například Norsko sice není v EU, ale má přístup k celní unii a volnému trhu výměnou za to, že musí víc platit. 

Obavy o další osud Velké Británie mimo EU jsou zatím velké, jednání selhávají, každý měsíc se objevují nové myšlenky a nápady, přičemž žádný z nich není výhodný pro obě strany, že se možná další vyjednávání posunou. Momentálně je to nastavené tak, že v březnu 2019 bude spuštěn článek 50, a Británie de jure opustí EU, ale de facto jí zůstane zachován status členského státu, včetně přístupu na volný trh a k celní unii. Do roku 2021 by mělo toto přechodné období skončit, a to dosažením finální dohody o brexitu.