Mayovou čeká noční můra. V Bruselu spáchala politickou sebevraždu? Británie zuří

Jestliže dosud byla britská premiérka Theresa Mayová vzhledem k odchodu své země z Evropské unie v nelehké situaci, po čtvrtečním unijním summitu to má ještě složitější. Ačkoli se někteří britští novináři shodují, že atmosféra byla v Bruselu pozitivnější než na zářijovém neformálním summitu EU v Salcburku, na domácí scéně se nyní Mayová podle médií octila pod palbou ze všech stran.

"Theresu Mayovou čeká nejnebezpečnější týden v úřadu poté, co rozzuřila všechny části své strany tím, že Bruselu učinila další ústupky," píše například deník The Times. Podle hlavní politické zpravodajky BBC Laury Kuenssbergové čeká doma Mayovou noční můra.

Hlavní příčinou je patrná ochota vlády akceptovat možnost prodloužení přechodného období po brexitu, jak nyní EU nabízí. Mayová nejdříve podle médií tuto ochotu vyjádřila ve středu večer v projevu k lídrům ostatních členských zemí Unie. Ve čtvrtek ráno tyto spekulace premiérka před novináři potvrdila, avšak s tím, že neočekává využití projednávané možnosti. Na odpolední tiskové konferenci už se ale z celé záležitosti snažila vycouvat.

Případné prodloužení přechodného období pochopitelně odsoudila ta část členů premiérčiny Konzervativní strany, která volá po rychlé a rázné rozluce s EU. Podle The Times ale náznaky Mayové pobouřily i konzervativní poslance na opačné straně debaty o brexitu. Myšlenku delšího přechodného období kritizovala také severoirská Demokratická unionistická strana, která v britském parlamentu podporuje menšinovou vládu konzervativců.

Proč se tedy Mayová rozhodla jednat způsobem, který se jeví téměř jako "politická sebevražda"? Podle zdrojů politického reportéra bulvárního deníku The Sun Toma Newtona Dunna se premiérka domnívá, že je to možná poslední cesta, jak zachránit vyjednávání s EU. Downing Street se prý obává, že unijní "sedmadvacítka" nemá daleko od toho, aby na rozhovory zkrátka rezignovala.

Další vlnu pobouření britských zákonodárců pak vyvolala vyjádření vlády, která naznačují, že slibované "smysluplné hlasování" v parlamentu o rozvodové dohodě bude nakonec jen volbou ve stylu "všechno nebo nic", v níž nebude prostor pro dodatky. Web inews vysvětluje, že takový vývoj by mohl zabránit poslancům v tom, aby donutili vládu znovu otevřít vyjednávání s Bruselem nebo vypsat o předložené dohodě referendum.

Jistých pozitivních signálů se Mayová dočkala alespoň z Bruselu, kde se vyjádření unijních představitelů nesla ve smířlivějším duchu než v září v Salcburku. Deník The Guardian také píše, že lídři EU se připravují podpořit premiérku ve snaze utvořit v parlamentu "koalici rozumných", která by zabránila zamítnutí dohody s Bruselem.

"Myslím, že kde je vůle, tam je i cesta," řekla německá kancléřka Angela Merkelová a zdůraznila, že EU musí využít všechny možnosti ve snaze uzavřít dohodu, která bude mít u britských zákonodárců šanci. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podle The Guardian unijním státníkům řekl, že Mayová s prosazením dohody v britském parlamentu potřebuje pomoc.

Nejnovější vývoj v jednáních kolem brexitu zároveň přiživil debaty o možných snahách premiérku Mayovou sesadit. "Obávám se, že nyní ztrácí důvěru kolegů všech názorových odstínů," řekl konzervativní poslanec a bývalý ministr Nick Boles. Podle reportéra Newtona Dunna ale Mayovou v čele vlády může udržet i skutečnost, že konzervativci nemají žádného alternativního lídra se širokou podporou ve straně. "Theresa Mayová je tenkou náplastí, která v současné chvíli drží celou strukturu pohromadě," řekl novinář ve vysílání rozhlasové stanice BBC.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová EU (Evropská unie) Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

včera

20. prosince 2025 21:44

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy