Fakta o takzvaném hnutí žlutých vest, které již dva týdny organizuje velké protestní demonstrace proti plánovanému zdražení pohonných hmot ve Francii, úřady kvůli tomu zvažují vyhlášení výjimečného stavu a pozorovatelé události označují za nejhorší občanský nepokoj ve Francii za více než desetiletí.
Hnutí takzvaných žlutých vest nemá jednoho vůdce, ani se nehlásí k nějaké politické straně. Jeho členové protestují proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona a zejména proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot.
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Francouzů považuje nynější protesty za opodstatněné. Nespokojení Francouzi mají pocit, že se o ně kabinet nestará a že jim vládne "prezident bohatých," který je odtržený od reality. Francouzská vláda však zatím žádné ústupky nepřipouští.
Paris, the capital of France is burning ???People want Macron to step down and get rid of the EU.#YellowJackets #GiletsJaune pic.twitter.com/jCKELBx6Wv
— NewsBlog breaking (@NBbreaking) 1. prosince 2018
Hnutí sice vystupuje jako apolitické, podporu mu ale vyjadřují strany krajní pravice i levice - Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové a Nepodrobená Francie Jeana-Luka Mélenchona - stejně jako opoziční Republikáni.
Aktivity hnutí, pojmenovaného po typických neonově žlutých reflexních vestách, které jsou povinnou výbavou každého motoristy, předznamenala letos v květnu petice "Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy," kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová, nyní jedna z mluvčích hnutí. Petici již podepsal víc jak milion lidí.
Těžiště hnutí spočívá na venkově a na maloměstech, kde jeho stoupenci blokují dopravu, zpomalují dopravu na "hlemýždí" tempo či umožňují volný průjezd mýtnicemi, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici.
Poprvé stoupenci hnutí o víkendu 17. a 18. listopadu blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než 2000 místech země. Policie použila slzný plyn při rozhánění blokád u vjezdu do tunelu pod alpským masivem Mont Blanc.
Demonstrace v Paříži a dalších velkých městech zorganizovalo hnutí poprvé 17. listopadu a spolu s blokádami silnic se jich účastnilo na 300.000 lidí, následující sobotu 24. listopadu to bylo 106.000 lidí. Sobotních protestů se zúčastnilo asi 136.000 lidí.
Pařížské demonstrace žlutých vest podle policie infiltrovali radikálové, kteří poškozovali majetek a vyvolávali potyčky s muži zákona.
Po sobotních akcích nabídlo deset zástupců žlutých vest v týdeníku Le Journal du Dimanche vládě dialog. Tato skupina se chce distancovat od radikalizace a tvrdí, že za žlutými vestami stojí 80 procent Francouzů.
Hnutí inspiruje podobné aktivity v Belgii, Itálii a v Nizozemsku. Protestní akce živí hněv nad zvyšováním cen pohonných hmot a spotřebních daní a další podobné důvody, pramenící z frustrace nad vysokými životními náklady a skutečností, že vlády úspornými opatřeními zatěžují především střední a nižší třídu.
Ve Francii například plánovaný nárůst cen pohonných hmot nejvíce bolí lidi žijící v malých obcích, kteří musejí autem dojíždět za prací, protože jim vláda v rámci šetření zrušila autobusová spojení.
Související
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
Paříží prošlo přes 180 tisíc lidí. Pochodu proti antisemitismu se Macron nezúčastnil
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
před 1 hodinou
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
včera
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
včera
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
včera
Policejní pátrání po ženě z Frýdku-Místku pokračuje. Rozšířilo se na celou zemi
včera
Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open
včera
Pavel a další klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Výstava začne o víkendu
včera
Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump
včera
Vlak svobody. Před 75 lety dopravil na západ stovku lidí z komunistického Československa
včera
Otřesný nález na Semilsku. Kriminalisté vyšetřují závažný zločin
včera
Odešla fotbalová legenda. Zemřel někdejší reprezentační brankář Mikloško
včera
Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy
včera
Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová
včera
Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením
včera
Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT
včera
Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní
včera
Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu
včera
Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve
včera
Turek se musí veřejně omluvit Hnutí Duha za výroky o parazitech, rozhodl soud
včera
Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Zdroj: Libor Novák