Fakta o takzvaném hnutí žlutých vest, které již dva týdny organizuje velké protestní demonstrace proti plánovanému zdražení pohonných hmot ve Francii, úřady kvůli tomu zvažují vyhlášení výjimečného stavu a pozorovatelé události označují za nejhorší občanský nepokoj ve Francii za více než desetiletí.
Hnutí takzvaných žlutých vest nemá jednoho vůdce, ani se nehlásí k nějaké politické straně. Jeho členové protestují proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona a zejména proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot.
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Francouzů považuje nynější protesty za opodstatněné. Nespokojení Francouzi mají pocit, že se o ně kabinet nestará a že jim vládne "prezident bohatých," který je odtržený od reality. Francouzská vláda však zatím žádné ústupky nepřipouští.
Paris, the capital of France is burning ???People want Macron to step down and get rid of the EU.#YellowJackets #GiletsJaune pic.twitter.com/jCKELBx6Wv
— NewsBlog breaking (@NBbreaking) 1. prosince 2018
Hnutí sice vystupuje jako apolitické, podporu mu ale vyjadřují strany krajní pravice i levice - Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové a Nepodrobená Francie Jeana-Luka Mélenchona - stejně jako opoziční Republikáni.
Aktivity hnutí, pojmenovaného po typických neonově žlutých reflexních vestách, které jsou povinnou výbavou každého motoristy, předznamenala letos v květnu petice "Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy," kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová, nyní jedna z mluvčích hnutí. Petici již podepsal víc jak milion lidí.
Těžiště hnutí spočívá na venkově a na maloměstech, kde jeho stoupenci blokují dopravu, zpomalují dopravu na "hlemýždí" tempo či umožňují volný průjezd mýtnicemi, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici.
Poprvé stoupenci hnutí o víkendu 17. a 18. listopadu blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než 2000 místech země. Policie použila slzný plyn při rozhánění blokád u vjezdu do tunelu pod alpským masivem Mont Blanc.
Demonstrace v Paříži a dalších velkých městech zorganizovalo hnutí poprvé 17. listopadu a spolu s blokádami silnic se jich účastnilo na 300.000 lidí, následující sobotu 24. listopadu to bylo 106.000 lidí. Sobotních protestů se zúčastnilo asi 136.000 lidí.
Pařížské demonstrace žlutých vest podle policie infiltrovali radikálové, kteří poškozovali majetek a vyvolávali potyčky s muži zákona.
Po sobotních akcích nabídlo deset zástupců žlutých vest v týdeníku Le Journal du Dimanche vládě dialog. Tato skupina se chce distancovat od radikalizace a tvrdí, že za žlutými vestami stojí 80 procent Francouzů.
Hnutí inspiruje podobné aktivity v Belgii, Itálii a v Nizozemsku. Protestní akce živí hněv nad zvyšováním cen pohonných hmot a spotřebních daní a další podobné důvody, pramenící z frustrace nad vysokými životními náklady a skutečností, že vlády úspornými opatřeními zatěžují především střední a nižší třídu.
Ve Francii například plánovaný nárůst cen pohonných hmot nejvíce bolí lidi žijící v malých obcích, kteří musejí autem dojíždět za prací, protože jim vláda v rámci šetření zrušila autobusová spojení.
Související
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
Paříží prošlo přes 180 tisíc lidí. Pochodu proti antisemitismu se Macron nezúčastnil
demonstrace ve Francii , Francie , Paříž , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
před 2 hodinami
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
před 2 hodinami
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
před 3 hodinami
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
před 3 hodinami
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
před 4 hodinami
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
před 4 hodinami
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
před 5 hodinami
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
před 5 hodinami
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
před 5 hodinami
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
před 6 hodinami
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
před 7 hodinami
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
před 8 hodinami
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
před 9 hodinami
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
před 10 hodinami
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
před 11 hodinami
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
před 12 hodinami
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
před 13 hodinami
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
před 13 hodinami
Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump
před 14 hodinami
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák