Ukrajina byla v roce 2018 opět primárním terčem prokremelských dezinformátorů, kteří se ale výrazně zaměřili i na Evropskou unii či Británii. V analýze své práce za loňský rok to uvádí zvláštní tým diplomatické služby EU, jehož úkolem je odhalování mediálních manipulací. Na svém webu EU vs Disinfo dnes mimo jiné popsal, jak média, která prosazují zájmy Moskvy, zahlcovala informační prostor v souvislosti s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala či napětím v Azovském moři.
Členové týmu pro strategickou komunikaci označovaného jako Stratcom loni zkoumali více než 1000 případů šíření zavádějících či nepravdivých sdělení od prokremelských zdrojů. Ve 461 z nich byla terčem Ukrajina, která je dlouhodobě hlavním objektem ruských dezinformací. Loni ruská média například nesprávně informovala, že ukrajinská armáda na východě země zabila 10.000 lidí nebo že tam americké tajné služby poslaly 14 instruktorů, jejichž úkolem bylo pomoci otrávit zdroje vody. Také se třeba objevila "kachna" o stavbě 120kilometrového kanálu, který by od Ukrajiny odstřihl anektovaný poloostrov Krym.
Dalšími významnými terči prokremelských manipulací byly Spojené státy, EU a Británie, která ostře vystupovala proti Rusku v souvislosti s použitím nervového jedu novičok v jihoanglickém Salisbury. "V měsících po pokusu o vraždu bývalého ruského špiona Sergeje Skripala na britské půdě se prokremelská dezinformační mašina rozjela na plné obrátky," popisuje EU vs Disinfo.
Právě případ otravy Skripala a jeho dcery Julije podle týmu Stratcom ukazuje typické postupy proruských manipulátorů, kteří ve zbytku roku údajně prezentovali více než 40 teorií ohledně pozadí útoku. "Viděli jsme pokusy o to přesvědčit nás, že otrava, při níž byl použit vojenský nervový jed, byla výsledkem předávkování fentanylem, alkoholismu či dalších závislostí; že ji zosnovala Ukrajina, nastávající tchýně Julije Skripalové či sama (britská premiérka) Theresa Mayová," uvádí analytici diplomatické služby EU.
"Toto odpovídá klasickým prokremelským dezinformačním postupům: znečistit informační prostor co největším množstvím protichůdných tvrzení, aby průměrný mediální konzument ztratil přehled o faktech. (...) Nejzákeřnější na tom je, že hojnost protichůdných narativů vytváří iluzi, že objektivní pravdy založené na faktech se nelze dobrat a tudíž neexistuje," pokračuje článek EU vs Disinfo.
Ohlednutí za uplynulým rokem se zabývá také listopadovým incidentem v moři u Krymu, kde ruští pohraničníci zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva a stříleli na jejich posádku. Dezinformační kampaň kolem Azovského moře, které je předmětem dlouhodobých sporů mezi Moskvou a Kyjevem, ale údajně začala už před více než rokem. "Případ Azovského moře ukazuje dlouhodobou hru dezinformačních kampaní, které nemají za cíl jen odvádět pozornost a překrucovat fakta, ale také připravit informační prostor se značným předstihem na události, které se mohou v reálném světě odehrát," komentuje EU vs Disinfo.
Záměrné a masové šíření dezinformací označili lídři členských zemí EU při svém prosincovém summitu za obrovské bezprostřední ohrožení demokratických systémů, proti kterému chtějí intenzivněji bojovat. Podle Evropské komise existují silné důkazy, že hlavním zdrojem falešných zpráv v Evropě je Rusko. Tým Stratcom, který vznikl v roce 2015, by nyní chtěla EK výrazně rozšířit. Začátkem prosince navrhla, aby se jeho rozpočet z dosavadního 1,9 milionu eur (bezmála 49 milionů Kč) zvýšil na pět milionů eur (128 milionů Kč).
Související
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
Ukrajina , Rusko , Boj proti dezinformacím a fake news , EU (Evropská unie) , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru
před 1 hodinou
Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby
před 2 hodinami
Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni
před 3 hodinami
Požár na Benešovsku se rozšířil i na chatky. Platí zvláštní stupeň poplachu
před 4 hodinami
Hansardův pohřeb byl plný hudby. Vystoupila i Markéta Irglová
před 5 hodinami
Neumím si to představit. Macinka promluvil o Pavlovi a dalším summitu NATO
před 6 hodinami
Dočkala se. Su Ťij se dočkala první návštěvy po více než dvou letech
před 7 hodinami
Slovensko hlásí nový teplotní rekord. Takovou noc ještě nezažilo
před 7 hodinami
Ruský voják vraždil na Krymu. Zemřeli nejméně čtyři lidé
před 8 hodinami
Počasí ukáže jinou tvář. Z tropů se vyvinou až velmi silné bouřky, platí varování
před 9 hodinami
Záhada z Krkonoš. Policie chce zjistit identitu tajemného muže
před 10 hodinami
Musíme posílit hranice Evropské unie, napsala von der Leyenová do Madridu
před 11 hodinami
Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness
před 11 hodinami
Tragédie na ruské pláži. Sedm lidí zemřelo po explozi ukrajinského dronu
před 12 hodinami
Čtyřicítka padne. Na Moravě zřejmě dosáhnou na nový zemský teplotní rekord
před 13 hodinami
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
před 14 hodinami
Výhled počasí do konce srpna. Závěr měsíce bude nejchladnějším obdobím
včera
Čeští hasiči v akci ve Francii. Vodu si berou i u hollywoodských hvězd
včera
Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?
včera
České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO
Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.
Zdroj: Jan Hrabě