Prokremelské dezinformace? Loni mířily především na Ukrajinu, v hledáčku je i EU

Ukrajina byla v roce 2018 opět primárním terčem prokremelských dezinformátorů, kteří se ale výrazně zaměřili i na Evropskou unii či Británii. V analýze své práce za loňský rok to uvádí zvláštní tým diplomatické služby EU, jehož úkolem je odhalování mediálních manipulací. Na svém webu EU vs Disinfo dnes mimo jiné popsal, jak média, která prosazují zájmy Moskvy, zahlcovala informační prostor v souvislosti s otravou bývalého ruského špiona Sergeje Skripala či napětím v Azovském moři.

Členové týmu pro strategickou komunikaci označovaného jako Stratcom loni zkoumali více než 1000 případů šíření zavádějících či nepravdivých sdělení od prokremelských zdrojů. Ve 461 z nich byla terčem Ukrajina, která je dlouhodobě hlavním objektem ruských dezinformací. Loni ruská média například nesprávně informovala, že ukrajinská armáda na východě země zabila 10.000 lidí nebo že tam americké tajné služby poslaly 14 instruktorů, jejichž úkolem bylo pomoci otrávit zdroje vody. Také se třeba objevila "kachna" o stavbě 120kilometrového kanálu, který by od Ukrajiny odstřihl anektovaný poloostrov Krym.

Dalšími významnými terči prokremelských manipulací byly Spojené státy, EU a Británie, která ostře vystupovala proti Rusku v souvislosti s použitím nervového jedu novičok v jihoanglickém Salisbury. "V měsících po pokusu o vraždu bývalého ruského špiona Sergeje Skripala na britské půdě se prokremelská dezinformační mašina rozjela na plné obrátky," popisuje EU vs Disinfo.

Právě případ otravy Skripala a jeho dcery Julije podle týmu Stratcom ukazuje typické postupy proruských manipulátorů, kteří ve zbytku roku údajně prezentovali více než 40 teorií ohledně pozadí útoku. "Viděli jsme pokusy o to přesvědčit nás, že otrava, při níž byl použit vojenský nervový jed, byla výsledkem předávkování fentanylem, alkoholismu či dalších závislostí; že ji zosnovala Ukrajina, nastávající tchýně Julije Skripalové či sama (britská premiérka) Theresa Mayová," uvádí analytici diplomatické služby EU.

"Toto odpovídá klasickým prokremelským dezinformačním postupům: znečistit informační prostor co největším množstvím protichůdných tvrzení, aby průměrný mediální konzument ztratil přehled o faktech. (...) Nejzákeřnější na tom je, že hojnost protichůdných narativů vytváří iluzi, že objektivní pravdy založené na faktech se nelze dobrat a tudíž neexistuje," pokračuje článek EU vs Disinfo.

Ohlednutí za uplynulým rokem se zabývá také listopadovým incidentem v moři u Krymu, kde ruští pohraničníci zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva a stříleli na jejich posádku. Dezinformační kampaň kolem Azovského moře, které je předmětem dlouhodobých sporů mezi Moskvou a Kyjevem, ale údajně začala už před více než rokem. "Případ Azovského moře ukazuje dlouhodobou hru dezinformačních kampaní, které nemají za cíl jen odvádět pozornost a překrucovat fakta, ale také připravit informační prostor se značným předstihem na události, které se mohou v reálném světě odehrát," komentuje EU vs Disinfo.

Záměrné a masové šíření dezinformací označili lídři členských zemí EU při svém prosincovém summitu za obrovské bezprostřední ohrožení demokratických systémů, proti kterému chtějí intenzivněji bojovat. Podle Evropské komise existují silné důkazy, že hlavním zdrojem falešných zpráv v Evropě je Rusko. Tým Stratcom, který vznikl v roce 2015, by nyní chtěla EK výrazně rozšířit. Začátkem prosince navrhla, aby se jeho rozpočet z dosavadního 1,9 milionu eur (bezmála 49 milionů Kč) zvýšil na pět milionů eur (128 milionů Kč).

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

Více souvisejících

Ukrajina Rusko Boj proti dezinformacím a fake news EU (Evropská unie) Velká Británie

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

před 2 hodinami

Letní počasí

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy