Na ústřenním vojenském hřbitově Powonzki ve Varšavě byl dnes pohřben někdejší polský premiér Jan Olszewski. Součástí státního pohřbu byla smuteční mše v jednom kostelů na varšavském Starém Městě i průvod ulicemi polské metropole.
Olszewski, který si v dobách komunismu získal úctu mnohých coby právník disidentů, zemřel minulý čtvrtek ve věku 88 let.
Celý dnešní pietní akt trval pět hodin. "Jan Olszewski měl v životě dvě lásky - ženu a vlast," řekl při mši biskup Michal Janocha, synovec zemřelého premiéra. V zaplněném kostele se sešli představitelé polské politiky spjatí zejména s vládnoucí národně-konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Prezident Andrzej Duda o Oslzewském mluvil jako o "nejopravdovějším Polákovi", premiér Mateusz Morawiecki připomněl, že tento muž, který je "příkladem polského vlastence, věřil v nezávislost Polska a v to, že je třeba válčit".
Během smutečního průvodu ulicemi Varšavy se u pomníku varšavského povstání z roku 1944 památce Olszewského poklonili váleční veteráni a členové protikomunistické opozice.
Olszewski se sám jako chlapec zúčastnil varšavského povstání proti nacistickým okupantům. Vystudoval právo a působil jako novinář, než mu režim zakázal psát. V 60. letech minulého století hájil v politických procesech opoziční aktivisty, například Adama Michnika nebo Jacka Kuroně. Po vzniku nezávislých odborů Solidarita v roce 1980 byl poradcem jejich vedení a předsvitele Solidarity, včetně pozdějšího prezidenta Lecha Walesy, obhajoval po vyhlášení výjimečného stavu.
Polskou vládu vedl od prosince 1991 do června 1992, kdy jeho kabinet padl v důsledku rozhodnutí tehdejšího ministra vnitra Antoniho Macierewicze zveřejnit jména 64 politiků, nalézajících se v archivech jako tajní spolupracovníci komunistických tajných služeb. Po letech lustrační soud očistil z podezření řadu politiků z Macierewiczova seznamu.
V souvislosti s úmrtím a pohřbem Olszewského je v Polsku od pátku až do dnešního večera státní smutek. Polsko naposledy státní smutek drželo minulý měsíc po vraždě starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze. Před tím to bylo v prosinci kvůli neštěstí v dole na Karvinsku, při němž zemřelo 13 horníků, z toho 12 Poláků.
Související
Zemřel polský expremiér Olszewski, neohrožený obhájce disidentů
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák