Volby ve Finsku těsně vyhráli sociální demokraté, vzestup protiimigrační strany

Středolevá Sociálnědemokratická strana Finska v čele s Anttim Rinnem zvítězila se 17,7 procenta hlasů a obsadí tak 40 ze 200 křesel v parlamentu. Pravicoví nacionalisté ze Strany Finů získali 17,5 procenta hlasů a budou mít 39 mandátů. Jen o jedno křeslo méně obsadí Národní koaliční strana a dosavadní vládní strana by měla mít 31 křesel.

Sestavování vlády podle DPA nebude jednoduché. Už v kampani všechny hlavní strany uvedly, že se Stranou Finů spolupracovat nebudou. Naopak Rinne ponechal tuto možnost otevřenou a v noci na dnešek médiím řekl, že má na Stranu Finů řadu otázek.

"Některé otázky se týkají hodnot," řekl Rinne. "Hodnoty Sociálnědemokratické strany jsou velmi důležité. Je to pojivo, které bude držet vládu pohromadě," dodal.

Hienoa tunnelmaa kruunaa ystävien tuki ja läsnäolo. #SDP #vaalit2019 pic.twitter.com/EAddPTVuB5

Ve Finsku ale může nastat podobná situace jako nedávno ve Švédsku, kde ve volbách loni v září také výrazně bodovala protiimigrační strana (Švédští demokraté), která skončila třetí. Tradiční politické strany se pak snažily sestavit vládu bez této strany, což se povedlo až za čtyři měsíce, kdy dosavadní premiér a šéf sociálních demokratů Stefan Löfven vytvořil menšinový kabinet.

Podle komentátorky Sini Korpinenové, kterou citovala agentura AFP, ale zřejmě ostatní strany Rinneho podpoří. "Je velmi těžké si představit, že by ostatní strany řekly ne sociálním demokratům. Protože potom bychom se dostali do situace, kdy by vládu mohl sestavovat Halla-aho," uvedla Korpinenová. V čele Strany Finů stojí od roku 2017 Jussi Halla-aho, který prosazuje zpřísnění protiimigrační politiky a vystoupení Finska z EU.

Podle Korpinenové je pravděpodobná koalice Rinneho sociálních demokratů s konzervativci z Národní koaliční strany, ač obě strany spolu v minulosti nesouhlasily v řadě věcí. Riziko, že by vládu sestavovali pravicoví nacionalisté, tyto dvě strany ale zřejmě spojí.

Finský deník Helsingin Sanomat k vítězství sociálních demokratů napsal, že není tak přesvědčivé, jak Rinne očekával, takže lze předpokládat, že šéf strany bude čelit interní kritice a možná i pochybnostem, zda je stranu schopen vést. Sám Rinne po zveřejnění výsledků poznamenal, že voliči jeho stranu špatně pochopili, což ale podle listu Helsingin Sanomat jako vysvětlení volebního výsledku stačit nebude.

Sociálnědemokratický list Demokraatti poznamenal, že ve Finsku zůstaly jen středně velké strany, neboť žádné uskupení nepřekonalo hranici dvaceti procent hlasů, která by jako velikostní dělítko mohla být vnímána. Úspěch nynějších voleb se ale každopádně měří podle dvou měřítek, a to jak si strana vedla v předešlých volbách a jak dopadly ostatní strany. "V obou aspektech byla SDP nejúspěšnější stranou," poznamenal Demokraatti.

Volební účast v nedělních volbách ve Finsku činila 72 procent a byla o něco vyšší než při předchozích volbách v roce 2015, když přišlo volit 70 procent voličů.

Finland's STRONG warning to EU: Populist party makes HUGE GAINS in SHOCK election result https://t.co/9GkXDgKgAK pic.twitter.com/WvYJisuPoN

Televize YLE uvedla, že v novém 200členném parlamentu po volbách zasedne 92 žen, což bude nejvíc v historii a o devět více, než je tomu nyní. V případě ekologické strany Zelených budou muži tvořit menšinu, z dvaceti zvolených kandidátů je 17 žen.

Agentura Reuters už dříve uvedla, že úspěch pravicových nacionalistů ve Finsku by mohl vylepšit šance bloku podobných stran v květnových volbách do Evropského parlamentu. Strana Finů už dříve oznámila spolupráci s německou AfD, italskou stranou Liga či Dánskou lidovou stranou.

Podle agentury Reuters si Strana Finů získala v posledních měsících více příznivců částečně i kvůli sílícím protiimigračním náladám, které vyvolala série případů sexuálního zneužití nezletilých muži zahraničního původu.