Ministři vnitra členských zemí EU se dnes v Lucemburku shodli na většině ustanovení nových a účinnějších pravidel pro vracení migrantů. Novela směrnice o navracení z roku 2008 by měla například zavést rychlejší a jednoznačnější postupy pro rozhodování o navracení migrantů. Zavádí také povinnost migrantů spolupracovat a definuje postup pro případ, že tito lidé spolupracovat nebudou.
Z tiskové zprávy Rady EU o ministerském jednání v Lucembursku plyne, že k celkové dohodě států unie zatím chybí otázka návratového řízení na hranicích. Jeho rozsah je totiž vymezen pravidly o azylovém řízení, na jejichž nové podobě se země zatím nedokázaly dohodnout.
Součástí revidované směrnice jsou také účinnější pravidla pro dobrovolné návraty těch, kteří v EU s žádostí o azyl neuspěli. Unie přitom počítá s podporou například afrických zemí, které své občany převezmou zpět, včetně pomoci s jejich reintegrací do života.
Novela, s níž Evropská komise přišla loni v září, také předpokládá možnost zadržet státního příslušníka třetí země, pokud dotyčná osoba představuje riziko pro veřejný pořádek nebo národní bezpečnost.
Jako krajní řešení je předpokládána, za dodržení řady záruk, možnost vrátit migranta do jakékoliv bezpečné třetí země. Platí přitom, že i migranti mají zaručena svá práva, mimo jiné nesmí být vraceni do států, kde by jim hrozilo nebezpečí.
Ministři vnitra také potvrdili některé novinky, které v oblasti bezpečnostní a migrační politiky mají začít platit v rámci příštího víceletého rozpočtu po roce 2020.
Nový Azylový a migrační fond má členské země podporovat při zvládání migračních tlaků a řešení azylové problematiky. Zvláštní Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz má umožnit integrované řízení vnější unijní hranice a nová podoba Fondu pro vnitřní bezpečnost má umožnit například lepší koordinaci a spolupráci mezi policejními, soudními a dalšími orgány a zlepšit tak například boj proti terorismu či organizovanému zločinu.
Jaké přesně částky budou v těchto fondech pro roky 2021 až 2027 k dispozici, ale bude jasné až na podzim, v debatách o konkrétním naplnění příštího víceletého finančního rámce.
Související
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 1 hodinou
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 2 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 4 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 4 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 5 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 7 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 8 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.
Zdroj: Libor Novák