Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Celkové výdaje na obranu v rámci aliance loni dosáhly závratné částky 1,4 bilionu dolarů. K tomuto nárůstu přispěl i neutuchající tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přestože spojenci sáhli hlouběji do kapes, Trump nešetří ostrou kritikou a NATO označuje za „papírového tygra“. Rozladění Bílého domu pramení především z odmítavého postoje spojenců k přímému zapojení do války proti Íránu.

Šéf NATO Mark Rutte ocenil posun v myšlení evropských spojenců a Kanady. Přiznal, že tyto země byly příliš dlouho závislé na vojenské síle Spojených států a nepřebíraly dostatečnou zodpovědnost za vlastní bezpečnost. Nyní se však situace mění, o čemž svědčí i nový ambiciózní plán zvýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP do roku 2035.

Při bližším pohledu na „vysvědčení“ jednotlivých zemí však vyvstávají značné rozdíly, upozornil server Politico. Mezi premianty patří především státy sousedící s Ruskem. Polsko s výdaji 4,3 % a Litva se 4 % HDP suverénně vedou celou alianční tabulku. Tyto země vnímají bezpečnostní hrozby bezprostředně a jejich investice tomu plně odpovídají.

V těsném závěsu za nejlepšími se drží Lotyšsko, Estonsko a skandinávské země jako Norsko a Dánsko. Tyto státy si vysloužily pomyslnou jedničku za to, že jejich rozpočty na obranu výrazně převyšují stanovené minimum. Solidní výsledky a známku dvě si odnášejí také Finsko, Řecko či Německo, které se stabilně drží nad hranicí 2,5 %.

Specifickou roli hrají Spojené státy. Přestože na obranu vydávají 3,2 % HDP, což je v absolutních číslech stále nejvíce, jejich procentuální podíl oproti předchozímu roku mírně klesl. To je řadí do malé skupiny zemí, které ve svém úsilí polevily, byť z velmi vysokých hodnot.

Skupina států, které „prolezly“ jen s odřenýma ušima, je poměrně početná. Patří sem například Francie, Velká Británie nebo Slovensko, které se pohybují těsně nad hranicí 2,1 %. Na samé hraně splnění závazku pak balancují země jako Itálie, Belgie, Španělsko nebo Kanada, které loni vydaly přesně požadovaná 2 %.

Nejhůře dopadly země, které sice formálně limit splnily, ale jejich reálné výdaje vykazují sestupnou tendenci. Mezi tyto „záškoláky“ patří Maďarsko a Česká republika. Budapešť loni na obranu vynaložila 2,1 %, resp. o 6 % méně než v roce 2024, což je trend, který u spojenců vyvolává značné znepokojení. 

Nejhůře dopadla Česká republika, která se ocitla pod palbou kritiky zejména ze strany USA kvůli plánovanému snižování výdajů. Praha dosáhla hranice 2 % a její výdaje se meziročně snížily o 0,3 %. Zatímco Maďarsku pod vedením Viktora Orbána se zatím ostřejší výtky vyhýbaly, u České republiky jsou spojenci v hodnocení přísnější.

Alianční diplomaté upozorňují, že spravedlivé sdílení břemene zůstává palčivým tématem. Přestože je současný stav historickým milníkem, pro Prahu a Budapešť je to varovný signál. Do roku 2035 je sice ještě čas na změnu kurzu, ale k dosažení nových cílů bude muset dojít k výraznému navýšení rozpočtů, nikoliv k jejich stagnaci či poklesu.