Čtyři desítky neziskových organizací z Evropy se připojily k apelu na italskou vládu, aby nechala vylodit 42 migrantů zachráněných na moři u Libye. Informovala dnes agentura APA. Migranti jsou už 12 dní na lodi, kterou provozuje německá nezisková organizace Sea-Watch a jíž Itálie nepovolila zakotvit u svých břehů. Organizace se proto obrátila i na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.
Dopis neziskových organizací italskému premiérovi Giuseppemu Contemu podepsali například zástupci organizací Amnesty International, Oxfam, Save the Children nebo Lékaři bez hranic. Vládu vyzývají, aby ctila lidská práva a uznala, že jejich dodržování je důležitější než politické ohledy.
Plavidlo Sea-Watch 3 už téměř dva týdny křižuje mezinárodní vody u italského ostrova Lampedusa a hledá bezpečný přístav. Pokud by vplulo do italských výsostných vod, hrozí kapitánce lodi na základě nového italského zákona o bezpečnosti pokuta až 50.000 eur (1,28 milionu korun). Z lodi se dostalo na pevninu jen deset dětí, které trpěly zdravotními problémy.
Německá kapitánka Carola Racketeová přes hrozbu sankcí zvažuje, že u italských břehů zakotví i bez povolení. Situace na palubě je podle ní už neudržitelná. "Vím, že mi hrozí pokuta a vyšetřování. Jsem ale zodpovědná za 42 lidí, které jsem zachránila na moři a kteří už tuto situaci nezvládají. Jejich životy jsou důležitější než jakákoli politická hra a než jakákoli žaloba na mě," řekla Racketeová v rozhovoru, který dnes otiskl deník La Repubblica. Kapitánka prý čeká jen na rozhodnutí štrasburského soudu, které má padnout zřejmě dnes odpoledne.
Italská vláda po svém nástupu k moci loni v červnu začala s přísnými protiimigračními opatřeními, aby snížila masovou vlnu migrace, s níž se Itálie v posledních letech potýkala. Mimo jiné, stejně jako Malta, začala své přístavy zavírat lodím zahraničních nevládních organizací.
V pondělí oznámil turínský biskup Cesare Nosiglia, že jeho diecéze je ochotná se o migranty postarat, a požádal ministra vnitra Mattea Salviniho, aby je do země vpustil. Ten poté na facebooku napsal, že "přístavy zůstanou uzavřené pro všechny, kdo porušují zákony" a biskupovi doporučil, aby své úsilí zaměřil spíše na Italy v nouzi. Před týdnem se také nabídlo asi 50 německých měst a obcí, že migranty z lodě přijmou.
Seven days ago Hermann addressed the Europeans to call on their solidarity. So far the situation worsened for the 42 people still stuck on the #SeaWatch 3. Having escaped the Libyan torture prisons, the EU deprives them of their basic human rights for 12 days now. pic.twitter.com/8qDZjQYbJk
— Sea-Watch International (@seawatch_intl) 24. června 2019
Organizace Sea-Watch se kvůli situaci na své lodi obrátila i na Evropský soud pro lidská práva a požádala, aby ve zrychleném řízení vydal předběžné opatření, jež by Itálii donutilo nechat migranty vylodit. Podobný případ řešil evropský soud letos v lednu, kdy žádost organizace Sea Watch o vylodění 47 afrických migrantů zamítl. Soud ale tehdy vyzval Itálii, aby běžencům na lodi poskytla co nejrychleji lékařskou a další základní pomoc.
Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí.
Související
Italské úřady odstavily během 48 hodin tři záchranné lodě, které pomáhaly migrantům
Loď Sea-Watch 3 zachránila ve Středozemním moři za tři dny na 450 migrantů
Sea Watch , uprchlíci , Itálie , Giuseppe Conte , Matteo Salvini (Liga severu)
Aktuálně se děje
před 1 minutou
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 28 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 1 hodinou
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 9 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 13 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák