Uprchlíci na Sea-Watch jsou zoufalí. Do kauzy se vložil biskup, Salvini ho zpražil

Čtyři desítky neziskových organizací z Evropy se připojily k apelu na italskou vládu, aby nechala vylodit 42 migrantů zachráněných na moři u Libye. Informovala dnes agentura APA. Migranti jsou už 12 dní na lodi, kterou provozuje německá nezisková organizace Sea-Watch a jíž Itálie nepovolila zakotvit u svých břehů. Organizace se proto obrátila i na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Dopis neziskových organizací italskému premiérovi Giuseppemu Contemu podepsali například zástupci organizací Amnesty International, Oxfam, Save the Children nebo Lékaři bez hranic. Vládu vyzývají, aby ctila lidská práva a uznala, že jejich dodržování je důležitější než politické ohledy.

Plavidlo Sea-Watch 3 už téměř dva týdny křižuje mezinárodní vody u italského ostrova Lampedusa a hledá bezpečný přístav. Pokud by vplulo do italských výsostných vod, hrozí kapitánce lodi na základě nového italského zákona o bezpečnosti pokuta až 50.000 eur (1,28 milionu korun). Z lodi se dostalo na pevninu jen deset dětí, které trpěly zdravotními problémy.

Německá kapitánka Carola Racketeová přes hrozbu sankcí zvažuje, že u italských břehů zakotví i bez povolení. Situace na palubě je podle ní už neudržitelná. "Vím, že mi hrozí pokuta a vyšetřování. Jsem ale zodpovědná za 42 lidí, které jsem zachránila na moři a kteří už tuto situaci nezvládají. Jejich životy jsou důležitější než jakákoli politická hra a než jakákoli žaloba na mě," řekla Racketeová v rozhovoru, který dnes otiskl deník La Repubblica. Kapitánka prý čeká jen na rozhodnutí štrasburského soudu, které má padnout zřejmě dnes odpoledne.

Italská vláda po svém nástupu k moci loni v červnu začala s přísnými protiimigračními opatřeními, aby snížila masovou vlnu migrace, s níž se Itálie v posledních letech potýkala. Mimo jiné, stejně jako Malta, začala své přístavy zavírat lodím zahraničních nevládních organizací.

V pondělí oznámil turínský biskup Cesare Nosiglia, že jeho diecéze je ochotná se o migranty postarat, a požádal ministra vnitra Mattea Salviniho, aby je do země vpustil. Ten poté na facebooku napsal, že "přístavy zůstanou uzavřené pro všechny, kdo porušují zákony" a biskupovi doporučil, aby své úsilí zaměřil spíše na Italy v nouzi. Před týdnem se také nabídlo asi 50 německých měst a obcí, že migranty z lodě přijmou.

Seven days ago Hermann addressed the Europeans to call on their solidarity. So far the situation worsened for the 42 people still stuck on the #SeaWatch 3. Having escaped the Libyan torture prisons, the EU deprives them of their basic human rights for 12 days now. pic.twitter.com/8qDZjQYbJk

— Sea-Watch International (@seawatch_intl) 24. června 2019

Organizace Sea-Watch se kvůli situaci na své lodi obrátila i na Evropský soud pro lidská práva a požádala, aby ve zrychleném řízení vydal předběžné opatření, jež by Itálii donutilo nechat migranty vylodit. Podobný případ řešil evropský soud letos v lednu, kdy žádost organizace Sea Watch o vylodění 47 afrických migrantů zamítl. Soud ale tehdy vyzval Itálii, aby běžencům na lodi poskytla co nejrychleji lékařskou a další základní pomoc.

Loď Sea-Watch 3 řešila problém s vyloděním migrantů mimo jiné v květnu, kdy smělo 47 lidí na italskou pevninu vstoupit až po zásahu prokuratury. V lednu strávilo téměř 50 migrantů na palubě skoro dva týdny, než se podařilo vyjednat, že si je rozdělí Itálie a dalších šest evropských zemí.

Související

Více souvisejících

Sea Watch uprchlíci Itálie Giuseppe Conte Matteo Salvini (Liga severu)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 6 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy