Bukurešť - Pokusy rumunského parlamentu o sesazení prezidenta Traiana Băsescua znepokojují Evropu. Své obavy vyjádřila Evropská komise i Německo, informuje v pátek agentura AFP.
Aby parlament mohl prezidenta odvolat, omezil pravomoci ústavního soudu – zakázal mu přezkoumávat rozhodnutí parlamentu. Evropská komise proto vyjádřila svou obavu o vývoj demokracie v Rumunsku."Vláda zákona, demokratických kontrol a nezávislosti jurisdikce jsou základními kameny evropské demokracie. Jsou nepostradatelné pro vzájemnou důvěru uvnitř Evropské unie," uvádí se v prohlášení EK. Její předseda José Manuel Barroso kvůli tomu v pátek telefonicky hovořil s premiérem Viktorem Pontou.Ve stejném duchu se neslo i prohlášení Německa. "Je to vývoj, který (německá) vláda sleduje s velkým znepokojením. Zejména doufáme, že nebude zpochybněna nezávislost a schopnost rumunského ústavního soudu rozhodovat," řekl Steffen Seibert, mluvčí kancléřky Angely Merkelové.Podobně se vyjádřily Spojené státy, Francie a rada Evropy.Poslanci vládní koalice se od čtvrtka na mimořádném zasedání parlamentu snaží odvolat prezidenta Băsescua. Jako důvod uvádí, že hlava státu porušuje ústavu a přisvojuje si pravomoci, které mu ústava nedává. Páteční zasedání začne po 16.00 SELČ.Neoficiálním, ale pravděpodobně tím hlavním důvodem je spor Băsescua s premiérem Pontou o to, kdo má zemí zastupovat v zahraničí. Na konci června totiž ústavní soud rozhodl, že na summitu EU bude Rumunsko zastupovat prezident, nikoli premiér.Kroky k sesazení prezidenta začala vládní koalice podnikat v úterý, kdy senátoři z koaličního Sociálně-liberálního svazu (USL) na mimořádném zasedání odvolali předsedu senátu Vasileho Blagu z opoziční Liberálně-demokratické strany (PDL). Opozice to označila za převrat.Rumunská média to popsala dokonce jako "blitzkrieg".Sesazení prezidenta je nicméně podle rumunské ústavy podmíněno ještě souhlasem voličů v referendu, které ale vláda už zrušit nemůže. Pokud poslanci rozhodnou o odvolání prezidenta, referendum se musí uskutečnit do 30 dnů.Parlament už jednou prezidenta Băsescua odvolal. Bylo to v roce 2007 během jeho prvního volebního období. Proti sesazení tehdy hlasovaly tři čtvrtiny voličů.
Související
Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem
Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
před 1 hodinou
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
před 2 hodinami
Nad Česko se dostává saharský prach. Meteorologové vysvětlili, co způsobí
před 3 hodinami
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
před 4 hodinami
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
před 4 hodinami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 6 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.
Zdroj: Libor Novák