Santiago de Compostela - Strojvedoucí vlaku, který ve středu ve vysoké rychlosti vykolejil blízko španělského města Santiago de Compostela, je vyšetřován pro podezření ze zabití z nedbalosti. Oznámil to dnes španělský ministr vnitra Jorge Fernández Díaz. Strojvedoucí Francisco José Garzón byl podle ministra převezen z nemocničního pokoje do policejní vazby.
Dvaapadesátiletý Garzón byl původně zadržen jen pro podezření z nedbalosti. Při havárii, během níž přišlo o život nejméně 78 lidí, byl zraněn, ale rozsah jeho zranění úřady novinářům nesdělily. Podle nepotvrzených zpráv má poraněná žebra a hlavu.Strojvedoucí podle policistů odmítá vypovídat, jeho čtvrteční výslech byl odložen na neděli, údajně ze zdravotních důvodů. Podle španělských zákonů musí dostat vyšetřující soudce záznam policejního výslechu nejpozději 72 hodin po zatčení, v daném případě tedy právě v neděli. Soudce pak rozhodne, zda strojvedoucího oficiálně obviní, zda ho propustí na kauci nebo obvinění zbaví. Bude-li obviněn, může být stanoveno datum procesu.Vedení společnosti Renfe uvedlo, že havarovaný vlak před cestou prošel standardní technickou prohlídkou. Vlak vyrobený v letech 2007 až 2009 byl v roce 2012 přestavěn na dieselový pohon a na trati mohl jet až dvousetkilometrovou rychlostí. Dopravce zároveň informoval, že strojvedoucí Francisco José Garzón byl zaměstnancem s třicetiletou praxí, který z Madridu na severozápad Španělska jezdil déle než rok. Některé deníky citovaly z jeho profilu na Facebooku, kde se chlubil, že řídí vlaky v obrovských rychlostech. Profil byl ve čtvrtek zablokován.Policisté stále nemají jasno o příčinách katastrofy, k níž došlo v nebezpečnézatáčce nedaleko santiagského nádraží. Garzón údajně již dříve přiznal, že vlak výrazně překročil povolenou rychlost. Tento fakt podle médií potvrzují i první údaje získané z palubních záznamníků.
Související
Zatáčka je "nelidská", hájil se strojvůdce, který zabil 79 lidí
Tragédie rychlovlaku ve Španělsku: Padlo další obvinění. Kdo zabil 79 lidí?
Vlaková havárie /Santiago de Compostela 24.7.2013/
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák