Madrid - Obvinění v případu vykolejení španělského rychlovlaku, které vedlo ke smrti 79 lidí, vyšetřující soudce předběžně rozšířil i na představitele společnosti ADIF spravující železniční infrastrukturu. Informovala o tom televizní stanice CNN. Dosud byl obviněn ze zabití z nedbalosti pouze strojvůdce Francisco José Garzón.
Strojvůdce vlaku byl zatím obviněn jen předběžně. Předběžná obvinění pak byla soudcem Luísem Aláezem Legerenem vznesena i proti "osobě či osobám ze společnost ADIF zodpovědným 24. července za bezpečnost provozu na trati mezi stanicemi Ourense a Santiago". Koho přesně se obvinění týká, není jasné.
Soudce rovněž požaduje více informací o bezpečnosti provozu a omezení rychlosti na daném úseku jak od železniční společnosti Renfe, tak od Správy železniční infrastruktury (ADIF). Ministerstvo dopravy má zase dodat detaily o nehodách, ke kterým v minulosti na této trati došlo.
Mluvčí společnost ADIF zprávu o nových obviněních odmítl komentovat; televizi CNN pouze řekl, že ADIF bude při vyšetřování spolupracovat, jak jen to bude možné.
Španělské odborové sdružení ještě před nehodou kritizovalo, že v úseku nefungují automatické zabezpečovací systémy, které by kromě upozornění snížily rychlost. Toto ale zatím při vjezdu do stanic nikde v zemi nefunguje, řízení zde vždy přepne na manuální ovládání strojvůdcem.
Není to jen španělský problém - nehod rychlovlaků se v poslední době v Evropě stalo více. Ve Francii v červenci při vykolejení vlaku zemřelo šest lidí a tento týden při srážce dvou vlaků ve Švýcarsku bylo 35 osob zraněno.
Vzhledem k připravované stavbě rychlotratí ve Státech o nehodě hodně psaly i zámořská média, informuje iHned.cz. Jimi dotazovaní experti se ale většinou shodli, že potíže rychlovlaků v Evropě na amerických plánech nic nezmění. Mohou se z něj ale poučit, například co se týče systémů zabezpečení.
Související
Sánchez pod palbou kritiky: Španělsko se vyhýbá obranným závazkům NATO i podpoře Ukrajiny
Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO
Španělsko , Vlaková havárie /Santiago de Compostela 24.7.2013/
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák