Pilot polského letounu tušil katastrofu 3 až 5 sekund před pádem

"O tom, že dojde ke katastrofě, piloti mohli vědět tři až pět vteřin předtím, než se stala. Za předpokladu, že rychlost přistávajícího letadla byla 150 až 180 metrů za vteřinu," uvedl Parulski.

Na otázku, zda cestující o blížící se katastrofě věděli, Parulski odmítl odpovědět. Nezveřejnil ani poslední slova pilotů s tím, že důkaz o případném rozhovoru pilota s některým z pasažérů může poskytnout až časová synchronizace zvukového záznamu.

Další polský prokurátor Zbigniew Rzepa ve středu uvedl, že záznam z černých skříněk je "velmi dramatický". Ani on nechtěl prozradit, zda o blížícím se neštěstí věděl i někdo z cestujících letadla, nebo zda je ze záznamů zřejmé, že s piloty hovořil "někdo třetí". Uvedl, že to, co slyšel, byl "pouze rozhovor mezi piloty".

Vojenský prokurátor také vyloučil všechny spekulace o tom, že prezidentský speciál se přibližoval na přistání několikrát. "Přibližovací manévr byl jen jeden a hned úplně špatný," řekl Rzepa.

Podle serveru gazeta.pl jeden z expertů zkoumajících záznamy z černých skříněk pod podmínkou anonymity prozradil, že "záznamy obsahují informace dovolující objasnit příčiny katastrofy".

Mluvčí polské generální prokuratury Mateusz Martyniuk oznámil, že třetí černou skříňku z prezidentského Tu-154M, kterou záchranáři našli v pondělí, budou po převozu do Polska zkoumat odborníci Technického institutu letectva.

Plukovník Wieslaw Grzegorzewski z tiskového oddělení ministerstva obrany uvedl, že třetí skříňka je polské výroby.

"Je to rychlý záznamník, který se používá obvykle pro studijní účely. Zaznamenává technické parametry letadla," uvedl plukovník s tím, že ale nepořizuje záznamy rozhovorů mezi piloty. "To je pouze v klasických černých skříňkách, jejichž záznamy se využívají při vyšetřování leteckých nehod," řekl Grzegorzewski. "V tupolevech je standardně pět záznamníků. Část z nich pořizuje pracovní technická data a pouze dva jsou stavěny tak, aby vydržely v podmínkách leteckého neštěstí," dodal.

Ruští experti po čtyřech dnech vyšetřování došli k závěru, že se piloti polského vládního speciálu mohli do poslední chvíle vyhnout tragické nehodě.

"Rekonstrukce přistání letounu polského prezidenta a rovněž analýza palubní černé skříňky prokázaly, že piloti do poslední chvíle měli šanci se vyhnout pádu letadla," vysvětlil podle deníku Gazeta nejmenovaný člen vyšetřovací komise.

Polský prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií a vládní delegací letěl v sobotu na pietní akci v památkovém komplexu Katyň u Smolenska. Speciál měl přistát na smolenském vojenském letišti, v jeho okolí však panovala hustá mlha. Řízení letového provozu proto kapitána polského letadla několikrát vyzývalo, aby přistál na jiném letišti. V úvahu připadal Minsk nebo Moskva. Posádka se ale přesto rozhodla přistát ve Smolensku – prý proto, aby polská delegace nezmeškala začátek ceremoniálu v Katyni.

Jak se letadlo přibližovalo k přistávací dráze, posádka shledala, že ji stroj přeletí. "Právě v tomto okamžiku kapitán letadla udělal osudovou chybu," uvedl ruský expert s tím, že pilot se sice správně pokusil znovu nabrat výšku, zároveň ale z prozatím neznámého důvodu stočil letadlo doprava. "Kvůli tomu stroj zachytil křídlem o stromy a poté pilot ztratil nad letadlem kontrolu," uvedl odborník.

Kdyby pilot nabral výšku, ale stroj neotáčel, letadlo by podle jeho slov nehavarovalo.