Berlín - V Německu se po nedělních volbách naplno rozeběhly debaty o podobě nové vládní koalice. Šéfka vítězných konzervativců (CDU/CSU) Angela Merkelová pro ni potřebuje získat jednu z dosud opozičních levicových stran a jako nejpravděpodobnější se jeví vznik velké koalice se sociální demokracií (SPD), s jejímž předsedou už navázala první kontakt. Očekává se ale, že SPD bude klást tvrdé podmínky. Několik předních představitelů CDU proto už vyzvalo k jednáním se Zelenými.
"Vedle SPD bychom se měli bavit také se Zelenými a pak vyhodnotit, se kterou z těchto stran budeme moci prosadit nejvíc bodů z našeho programu," prohlásil místopředseda CDU Armin Laschet. K jednání s ekologickou stranou vyzval i člen předsednictva Younes Ouaqasse, který podle dnešního tisku přednesl tento návrh na pondělním jednání vedení strany. Ministr financí za CDU Wolfgang Schäuble pak apeloval na SPD i Zelené, aby neodmítali rozhovory s konzervativci kvůli stranické řevnivosti. "Nejdřív je zájem státu, až pak strany," prohlásil v televizi ZDF.
Jeden z dvojice předsedů Zelených Cem Özdemir na tyto hlasy reagoval ujištěním, bude-li jeho strana k sondážním jednáním Merkelovou přizvána, určitě ji neodmítne. O tom, zda by mohla vést k nějakému výsledku, ale zapochyboval. Volební lídr Zelených Jürgen Trittin se rovnou vyjádřil, že vidí minimální šanci na dohodu.
Proti možné koalici se Zelenými však mluví několik faktorů. Hned první den po volbách ji odmítl předseda CSU Horst Seehofer i další čelní představitelé této bavorské sesterské strany kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU). "Černo-zelená" koalice by neměla žádnou oporu v horní komoře parlamentu, Spolkové radě, a dřívější pokusy o spolupráci těchto dvou uskupení na zemské úrovni skončily velmi neslavně.
I z těchto důvodů považují analytici i média stále za nejpravděpodobnější vytvoření velké koalice dvou nejsilnějších parlamentních formací CDU/CSU a SPD. Podle nich ji upřednostňuje i sama Merkelová, což naznačila už svým pondělním vystoupením, na němž sice vyjádřila připravenost k jednání se všemi stranami, explicitně ale zmínila jen SPD, s jejímž předsedou Sigmarem Gabrielem už telefonovala.
Pokračování politiky "hašení požárů"?
Výsledek německých voleb může ovlivnit eurozónu a existenci eura mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát, komentuje dění u našich západních sousedů Český rozhlas. Německo je nejsilnější ekonomikou Evropy, má silný průmysl, zejména automobilový, a tamní podniky působí v mnoha evropských zemích, kde se podílejí na růstu hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Podle analytiků se dá říct, že to, co určuje a bude určovat podobu evropské ekonomiky, řídí Německo - a tedy Angela Merkelová.
Eurozónu se dosud Angela Merkelová snažila stabilizovat. Co můžeme v tomto ohledu očekávat po volbách, bude podle ekonomů záležet na tom, z jakých stran vznikne budoucí koalice. Rozhodující také je, jaký recept na zotavení eurozóny Angela Merkelová použije.
Například podle Patria.cz může Merkelová tlačit na další důležité reformy v jižních státech. K žádnému sdílení dluhů ale nedojde, dokud nebudou dluhy minulosti pod kontrolou a dokud se vše nebude řídit novými pravidly.
Pokud v Německu vznikne velká koalice, jak se očekává, nemělo by podle některých německých ekonomů dojít k většímu odchýlení země v evropské politice. Část z nich počítá s tím, že nastanou jenom pozvolné změny. Podle analytiků Saxo Bank bude Angela Merkelová pokračovat v nastavené politice "hašení požárů":
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Policejní manévry na Klatovsku. Muž měl použít zbraň proti příbuzným
před 1 hodinou
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
před 2 hodinami
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
před 2 hodinami
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
před 3 hodinami
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
před 4 hodinami
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
před 5 hodinami
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
před 6 hodinami
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
před 7 hodinami
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
před 7 hodinami
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
před 9 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa těsně před vypršením dočasných dovozních poplatků oznámila zavedení nové vlny cel. Opatření se týká více než osmdesáti zemí světa a sazby se pohybují v rozmezí od deseti do dvanácti a půl procenta. Nová celní zátěž vstupuje v platnost okamžitě a představuje další zřetelný pokus Bílého domu obcházet americký zákonodárný sbor v otázkách mezinárodního obchodu.
Zdroj: Libor Novák