Berlín - V Německu se po nedělních volbách naplno rozeběhly debaty o podobě nové vládní koalice. Šéfka vítězných konzervativců (CDU/CSU) Angela Merkelová pro ni potřebuje získat jednu z dosud opozičních levicových stran a jako nejpravděpodobnější se jeví vznik velké koalice se sociální demokracií (SPD), s jejímž předsedou už navázala první kontakt. Očekává se ale, že SPD bude klást tvrdé podmínky. Několik předních představitelů CDU proto už vyzvalo k jednáním se Zelenými.
"Vedle SPD bychom se měli bavit také se Zelenými a pak vyhodnotit, se kterou z těchto stran budeme moci prosadit nejvíc bodů z našeho programu," prohlásil místopředseda CDU Armin Laschet. K jednání s ekologickou stranou vyzval i člen předsednictva Younes Ouaqasse, který podle dnešního tisku přednesl tento návrh na pondělním jednání vedení strany. Ministr financí za CDU Wolfgang Schäuble pak apeloval na SPD i Zelené, aby neodmítali rozhovory s konzervativci kvůli stranické řevnivosti. "Nejdřív je zájem státu, až pak strany," prohlásil v televizi ZDF.
Jeden z dvojice předsedů Zelených Cem Özdemir na tyto hlasy reagoval ujištěním, bude-li jeho strana k sondážním jednáním Merkelovou přizvána, určitě ji neodmítne. O tom, zda by mohla vést k nějakému výsledku, ale zapochyboval. Volební lídr Zelených Jürgen Trittin se rovnou vyjádřil, že vidí minimální šanci na dohodu.
Proti možné koalici se Zelenými však mluví několik faktorů. Hned první den po volbách ji odmítl předseda CSU Horst Seehofer i další čelní představitelé této bavorské sesterské strany kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU). "Černo-zelená" koalice by neměla žádnou oporu v horní komoře parlamentu, Spolkové radě, a dřívější pokusy o spolupráci těchto dvou uskupení na zemské úrovni skončily velmi neslavně.
I z těchto důvodů považují analytici i média stále za nejpravděpodobnější vytvoření velké koalice dvou nejsilnějších parlamentních formací CDU/CSU a SPD. Podle nich ji upřednostňuje i sama Merkelová, což naznačila už svým pondělním vystoupením, na němž sice vyjádřila připravenost k jednání se všemi stranami, explicitně ale zmínila jen SPD, s jejímž předsedou Sigmarem Gabrielem už telefonovala.
Pokračování politiky "hašení požárů"?
Výsledek německých voleb může ovlivnit eurozónu a existenci eura mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát, komentuje dění u našich západních sousedů Český rozhlas. Německo je nejsilnější ekonomikou Evropy, má silný průmysl, zejména automobilový, a tamní podniky působí v mnoha evropských zemích, kde se podílejí na růstu hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. Podle analytiků se dá říct, že to, co určuje a bude určovat podobu evropské ekonomiky, řídí Německo - a tedy Angela Merkelová.
Eurozónu se dosud Angela Merkelová snažila stabilizovat. Co můžeme v tomto ohledu očekávat po volbách, bude podle ekonomů záležet na tom, z jakých stran vznikne budoucí koalice. Rozhodující také je, jaký recept na zotavení eurozóny Angela Merkelová použije.
Například podle Patria.cz může Merkelová tlačit na další důležité reformy v jižních státech. K žádnému sdílení dluhů ale nedojde, dokud nebudou dluhy minulosti pod kontrolou a dokud se vše nebude řídit novými pravidly.
Pokud v Německu vznikne velká koalice, jak se očekává, nemělo by podle některých německých ekonomů dojít k většímu odchýlení země v evropské politice. Část z nich počítá s tím, že nastanou jenom pozvolné změny. Podle analytiků Saxo Bank bude Angela Merkelová pokračovat v nastavené politice "hašení požárů":
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Aktuálně se děje
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
23. srpna 2026 20:33
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
23. srpna 2026 19:17
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
23. srpna 2026 18:09
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
23. srpna 2026 17:22
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
23. srpna 2026 16:35
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
23. srpna 2026 15:44
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Zdroj: Lucie Podzimková