Nacisté, či osvoboditelé? Mezi Ruskem a baltskými státy vypukla roztržka

Lotyšsku se nelíbí především část zákona, která hovoří o porušování práv rudoarmějských veteránů v Pobaltí. "Skrze vůli politických elit uvedených zemí jsou obránci vlasti (veteráni Rudé armády) zaměňováni za okupanty a často perzekvováni. To se děje za souběžné glorifikace bývalých jednotek SS a místních kolaborantů s nacisty ze strany oficiálních představitelů Litvy, Lotyšska a Estonska," stojí v ruském dokumentu.

Zástupci lotyšského ministerstva zahraničí tvrdí, že uvedená pasáž v zákoně je zavádějící a z pohledu pobaltských států obsahuje jednostranné a zaujaté hodnocení výsledků druhé světové války. Riga obviňuje Moskvu, že se prostřednictvím zákona snaží pouze posílit protilotyšské nálady v ruské společnosti.

Interpretace druhé světové války komplikuje vztahy pobaltských států s Ruskem dlouhodobě. Mnoho obyvatel Pobaltí ruský výklad bojů proti hitlerovskému Německu odmítá. Litvu, Lotyšsko a Estonsko totiž nedlouho po začátku druhé světové války anektoval Sovětský svaz a zavedl zde tuhý stalinský režim podpořený intenzivní rusifikací. Po útoku Německa na Sovětský svaz došlo k obsazení Pobaltí nacistickými vojsky, přičemž nezanedbatelná část tamního obyvatelstva vnímala okupanty spíše jako osvoboditele z ruské nadvlády.

Nezanedbatelná část místních obyvatel tak s nacisty kolaborovala, podílela se na vyvražďování pobaltských židů a zapojila se do bojů proti sovětským vojskům v rámci legií Waffen-SS. Jejich bývalí příslušníci také pravidelně pochodují v lotyšském hlavním městě Rize.

Po porážce nacistických vojsk se Pobaltí opět stalo součástí sovětského státu, což je v těchto zemích vnímáno za národní katastrofu. Sovětské vítězství ve druhé světové válce proto není všeobecně považováno za pozitivní skutečnost a mnozí kladou mezi nacistickou a komunistickou nadvládu rovnítko.