V Německu se dohodli, bude velká koalice. A mýtné pro Čechy?

V otázce dálničního mýtného se strany dohodly, že příslušný zákon bude schválen v roce 2014 za předpokladu, že toto opatření bude v souladu s evropským právem a zatíží pouze cizince, tedy i Čechy, a nikoli německé řidiče. Zatímco bavorská CSU, která tento požadavek prosazovala, považuje zakotvení mýtného pro zahraniční motoristy do koaliční smlouvy za úspěch, CDU a SPD interpretují tuto formulaci pouze jako zkušební návrh, poznamenala DPA.

Minimální mzda by podle dohody měla od roku 2015 činit 8,50 eura (232 Kč) na hodinu s možností přechodného období do roku 2017, po které se tarifní partneři budou moci domluvit i na nižších hodinových odměnách. SPD se podařilo prosadit svůj požadavek plošného zavedení nejnižšího výdělku, zatímco Merkelová se snažila prosadit rozdílnou výši podle typu zaměstnání a regionu.

CSU přestala blokovat nárok na dvojí občanství. Na něj by podle návrhu smlouvy měli mít právo lidé z přistěhovaleckých rodin, kteří se narodili v Německu a až dosud se museli do 23 let rozhodnout pouze pro jeden pas. Imigranti ze zahraničí se ale budou muset svého starého pasu vzdát.

SPD se podařilo prosadit také růst některých důchodů - měly by z toho profitovat například matky, kterým se v penzijním systému více zhodnotí čas strávený výchovou dětí. Od roku 2017 si na důchodech o 850 eur (23.200 Kč) měsíčně polepší také lidé, kteří měli nízké příjmy.

CDU/CSU a SPD se ve smlouvě rovněž zavazují, že od roku 2015 nebude jejich vláda dělat žádné nové dluhy. 

Návrh koaliční dohody musí nyní sociální demokracie předložit k posouzení svým 473.000 členům, jichž nemalá část měla k vládnímu svazku s konzervativci výhrady.

Když velkou koalici odsouhlasí, bude mít Spolková republika už třetí vládu velké koalice ve svých dějinách, v opačném případě CDU/CSU nevylučuje předčasné volby. Stranické referendum SPD by se mělo uskutečnit v první polovině prosince. Pokud v hlasování smlouva projde, mohl by Spolkový sněm zvolit Merkelovou německou kancléřkou na své předvánoční schůzi.

SPD chybí lídr, Merkelová nemá konkurenci

V poválečné historii vládlo v Německu spojenectví křesťanských demokratů a sociálních demokratů celkem dvakrát, a to v letech 1966-1969 a 2005-2009. Ve volbách po rozpadu první velké koalice SPD posílila o více než 3,5 procentních bodů, a získala tak možnost vytvořit společně s FDP první z řady koalic. Naopak v roce 2009 ztratila 11 procentních bodů, což představovalo její nejhorší poválečný výsledek. Bude se jejich poslední zkušenost opakovat?

Rozdílů mezi SPD v letech 1969 a 2009 lze nalézt hned několik. Odborná veřejnost většinou na prvním místě skloňuje otázku stranického lídra. Zatímco na přelomu šedesátých let se strana opírala o charizmatickou osobnost Willyho Brandta či pozdějšího kancléře Helmuta Schmidta, od odchodu Gerharda Schrödera z čela strany nedokázali sociální demokraté najít lídra, který by konkuroval velmi populární Merkelové.

Naopak pokud se podíváme na samotnou činnost sociálních demokratů v rámci poslední velké koalice, nedá se jí podle oslovených akademiků příliš mnoho vyčíst, píše euractiv.cz. Podle Vladimíra Handla, výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), se SPD projevila jako „schopná součást úspěšné vlády".

Byla především administrativně orientovaná a na její konto jsou připisovány úspěchy jako zlepšení hospodářského růstu i vztahů například se Spojenými státy, dobré zvládnutí předsednictví Evropské rady v roce 2007 a především ubránění Německa před zásadním dopadem finanční krize.

V roce 2009 byla však ve stejné pozici i křesťanská demokracie. Ta měla navíc rozhodující výhodu v podobě populární kancléřky, dodává Handl.

Podle Lukáše Novotného z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK) byli sociální demokraté v posledních letech v pozici, kdy mohli jen těžko nabídnout lepší alternativu k programu CDU, protože Německu se podařilo úspěšně překonat krizi a zemi se nyní ekonomicky daří. Přestože ministrem financí v době velké koalice byl současný sociálně demokratický kandidát na kancléře Peer Steinbrück, hospodářské úspěchy jsou připisovány spíše Merkelové.