Romy nechce nikdo v celé EU. Jsou jako medúzy, neužiteční a otravní, řekl politik

Berlín - V Evropě je odhadem až dvanáct milionů Romů. Žijí zde přes tisíc let a po celá staletí jsou jako cikáni vylučováni ze společnosti a pronásledováni. Tato největší evropská menšina zůstává nejnechtěnějším národem na kontinentu. Desítky tisíc Romů z jihovýchodní Evropy nyní v útěku před chudobou a diskriminací míří na Západ, ale státy Evropské unie nejsou schopny jim pomoci, napsal v aktuálním vydání magazín Der Spiegel.

Před marasmem a útlakem, kterým čelily v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku, České republice, Maďarsku a jinde, již utekly desítky tisíc Romů. Ale ve Francii, Itálii a Německu končí v táborech a v polorozpadlých příbytcích a někteří se uchylují ke zločinům. Na Západě se navíc ukazuje, že staré předsudky v Evropě přetrvaly.

"Snědí Romové zpívají a kradou, své děti neobouvají a rádi žijí ve špíně," vypočítává Der Spiegel zakořeněné názory. Zároveň ale upozorňuje na to, že západní vlády přicházející Romy dlouhou dobu ignorovaly. Německo mělo integrované Sinty, Francie Manuše a Španělsko své Kalé.

"Nikdo o ně ale neprojevil žádný zájem a nikdo se nezeptal na Romy z jihovýchodní Evropy," napsal Der Spiegel s tím, že pozornost na ně se upřela až poté, co přicházejí další a další. Podle časopisu je zázrak, že svou vlast, kde čelí útlaku, neopustilo ještě více Romů.

"Diskriminace se jim ale dostává i v bohatších zemích, jako je Německo," dodal magazín s tím, že vedle častých urážek musí Romové vydržet i fyzické útoky. Podle politologa Markuse Enda je protiromský rasismus v Německu "na denním pořádku".

Mannheimské informační centrum RomnoKher předložilo německým poslancům zprávu, podle které mají média vůči Romům předsudky, vandalové ničí památníky na deportace a zabíjení Romů za nacismu a krajní pravice brojí proti imigrantům z východní Evropy. Výjimečné není ani násilí.

Romové jsou "přírodní neštěstí"Protiromské nálady jsou ale v dalších západních zemích ještě ostřejší. V Itálii se vláda pokouší Romy nastěhovat do komplexů postavených z bytových kontejnerů. Příkladem je Salone u okružní římské dálnice.

"Je to bohem zapomenuté místo, vede k němu jen úzká cesta," napsal Der Spiegel s tím, že do centra metropole to trvá tři až čtyři hodiny. Ačkoli je Salone, kde v kontejnerech žije asi 500 rodin, považované za modelový příklad městem řešené a financované bytové situace "plně vybavených" jednotek, po cestách se prohánějí potkani a toulaví psi a v okolí se povalují staré gauče a matrace.

Podle organizace Amnesty International nahlížejí italští politici na Romy "srovnatelně jako na přírodní neštěstí". Loni v létě místopředseda městské rady severoitalského Janova prohlásil, že medúzy jsou jako Romové. "Neužitečné a vždy otravné," řekl.

Romské tábory likviduje pomocí bagrů i Francie. Tuto metodu podle Der Spiegelu zavedl konzervativní prezident Nicolas Sarkozy a jeho socialistický nástupce François Hollande v ní pokračuje."V této věci nejde vyhrát," řekla Redingová s tím, že v roce 2010 na romský summit ve španělské Córdobě přijeli jen tři ministři. Po summitu vyzvala všechny unijní země, aby předložily strategii romské integrace. Berlín v ní konstatoval, že "žádný zvláštní postup pro Romy není třeba".

Společná odpovědnost

Evropské instituce a země EU nesou společnou odpovědnost za zlepšení sociálního začlenění a integrace Romů, a to pomocí všech příslušných nástrojů a politik, za které jsou zodpovědné. Evropská unie již v minulosti několikrát zdůraznila potřebu lepší integrace Romů, jako například ve svém sdělení z dubna 2010 o ekonomické a sociální integraci Romů v Evropě, uvedl server ec.europa.eu.

Navzdory tomu ještě stále nebyla přijata dostatečná a přiměřená opatření, jež by řešila hluboko zakořeněné problémy, kterým velká část romské populace v EU čelí. S cílem zintenzívnit úsilí a zajistit, aby se celostátní, regionální i místní politiky integrace zaměřily na Romy jasným a konkrétním způsobem, přijala Komise 5. dubna 2011 sdělení o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020.

V reakci na tento rámec EU pak členské státy vypracovaly příslušné vnitrostátní strategie Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu. Evropská komise tyto strategie vyhodnotila a zveřejnila své závěry Vybrat překlad k předcházejícímu odkazu ve sdělení s názvem „Vnitrostátní strategie integrace Romů: první krok při provádění rámce EU " (přijato 21. května 2012).

Účinnost provádění vnitrostátních strategií integrace Romů má zásadní význam. Evropská komise proto sleduje a zohledňuje pokrok, kterého členské země každý rok dosáhly v kontextu evropského rámce pro vnitrostátní strategie integrace Romů až do roku 2020. Komise také členské státy maximálně podporuje v úsilí o začleňování Romů prostřednictvím politických, právních a finančních nástrojů.

Související

Více souvisejících

Romové EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 9 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní

Zanedlouho budeme znát jméno nového prezidenta Spojených států. Proti zkušené právničce a viceprezidentce Kamale Harrisové z Demokratické strany se postaví republikánský exprezident a byznysmen Donald Trump.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy