Dohody Kyjeva a EU dráždí Rusko, Kreml dodá seznam výhrad

Proti uzavření asociační dohody a s ní spojené rozsáhlé dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou mělo Rusko výhrady dlouhou dobu. Představitelé Moskvy několikrát pohrozili hospodářskou odvetou. Na politickém jednání o důsledcích smlouvy, kterou nakonec koncem minulého měsíce podepsal prezident Petro Porošenko, se ještě před podpisem dohodli šéf Evropské komise José Barroso a ruský prezident Vladimir Putin.

Rusko podle komise dodá seznam konkrétních výhrad, otázek a potenciálních obav do konce příštího týdne. Experti z obou zemí pak proberou, které sporné věci dokážou vyřešit při dvoustranných jednáních a ke kterým přizvou odborníky z Evropské unie.

Do konce srpna by tak měla být většina sporných otázek vyřešena a zbývající body proberou ministři a De Gucht na své další schůzce zatím naplánované do Bruselu na 12. září. Dnes se shodli na tom, že dohoda o volném obchodu může mít negativní dopad na obchodní vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou.

Podle De Guchta existují sporné otázky například okolo technických překážek pro obchod, standardů, celní administrace i tarifů či sanitárních a fytosanitárních procedur a opatření. "Dnes jsme diskutovali o tom, jak budeme tyto otázky řešit a v jakém čase; neřešili jsme žádnou specifickou obavu," zdůraznil De Gucht.

ČR je pátým největším vývozcem na Ukrajinu ze všech členských států EU a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Po plné implementaci dohody by mělo dojít ke snížení celních nákladů českých exportérů ve výši zhruba 450 milionů korun ročně, zatímco vzhledem k celkově nižším ukrajinským dovozům do ČR, nižším sazbám aplikovaných na složení ukrajinských dovozů (jedná se o produkty s nižší přidanou hodnotou) a rozpočtové alokaci příjmů z cel do rozpočtu EU by podle Generálního ředitelství cel ztráta pro český rozpočet z ušlého cla měla být jen zhruba 13 milionů korun.

Vzhledem k průměrné elasticitě mezinárodního obchodu a k částečnému omezení cel by vývoz České republiky mezi oběma zeměmi mohl vzrůst jen na základě změn v úrovni cel o zhruba 1 miliardu korun ročně. Tyto dopady jsou z makroekonomického pohledu relativně omezené. A to především z důvodů již existujících obchodních dohod mezi Ukrajinou a Evropskou unii, které stanovují relativně nízké celní sazby.

Netarifní bariéry vytváří potenciálně větší výnosy pro obě země. Odhad celkových výnosů snížení netarifních bariér lze pro české vývozce na Ukrajinu odhadovat na dodatečných 900 milionů korun ročně (zejména snížení hraničních a vývozních nákladů) a zhruba 1,2 miliardy korun pro ukrajinské vývozce do ČR.

Podle makroekonomického modelu se bude celkový dopad dohody na českou ekonomiku pohybovat v dlouhodobém navýšení HNP o zhruba 2 miliardy korun ročně a vytvoří pak 1 700 nových pracovních míst. To je řádově méně než přínosy pro ukrajinskou ekonomiku v podobě dlouhodobého nárůstu HNP o zhruba 5,3 % a vytvoření zhruba 800 tisíc pracovních míst, uvedl server fragmenty.cz.