Brusel - Evropská unie rozšířila své sankce za ruský přístup k Ukrajině na řadu předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova. Seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací Brusel dnes zveřejnil ve svém oficiálním věstníku, uvedla agentura Reuters. Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury ITAR-TASS do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena; evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.
Dalšími potrestanými jsou předseda kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Členové Bezpečnostní rady i šéfové obou rozvědek se na "černé listině" ocitli kvůli svému "podílu na vytváření ruské vládní politiky ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny", citovala ze zdůvodnění Bruselu agentura AFP.
Kadyrov, který je oblíbencem ruského prezidenta Vladimira Putina, byl na seznam zařazen kvůli svým "prohlášením podporujícím nezákonnou ruskou anexi Krymu a ozbrojené povstání na Ukrajině". Začátkem června čečenský prezident řekl, že je připraven poslat na Ukrajinu 74.000 čečenských dobrovolníků, bude-li o to požádán.
Podle ukrajinské tajné policie SBU je v oddílech vzbouřenců operujících na Ukrajině mnoho Čečenců, kteří prý patří k nejradikálnějšímu křídlu.
Mezi organizacemi podléhajícími sankcím jsou nově proruské útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Brusel na seznam zařadil také krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko, i devět společností se sídlem na Krymu.
Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU už 16. července. Ve čtvrtek EU oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích a širšími ekonomickými sankcemi poškodit ruské hospodářství.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal v dopise šéfům zemí EU, že v Bruselu "vzniká shoda" ohledně podoby přísnějších protiruských sankcí. Z dopisu, jehož obsah zpřístupnil v pátek večer na svém webu deník Financial Times, vyplývá, že budoucí sankce by se neměly například týkat plynárenství a v oblasti zbrojních technologií by měly platit jen pro budoucí kontrakty. Francie tak zřejmě nebude omezena ve splnění své dodávky přinejmenším jedné ze dvou bitevních lodí do Ruska.
Konečná podoba Van Rompuyova návrhu vznikne podle textu dopisu v nejbližší době a velvyslanci unijních zemí by o ní měli definitivně rozhodnout v úterý. Pokud se tento návrh "evropského prezidenta" uskuteční, nemusel by se tak kvůli spuštění sankcí příští týden scházet mimořádný summit Evropské unie.
Z dosavadních diskusí mezi velvyslanci osmadvacítky podle dopisu také vyplynula potřeba zachovat rovnováhu dopadů sankcí na jednotlivé sektory a také na členské země. Měl by také platit princip, že sankce se budou týkat jen budoucnosti, "především v oblasti zbrojních obchodů a omezení přístupu na kapitálové trhy". Plynárenství bylo ze sankcí vyřazeno "s ohledem na potřebu zachovat energetickou bezpečnost EU".
Související
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
EU (Evropská unie) , Rusko , Ukrajinská krize
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák