EU rozšířila sankce proti Rusku, na černé listině je Kadyrov i přístav Sevastopol

Brusel - Evropská unie rozšířila své sankce za ruský přístup k Ukrajině na řadu předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova. Seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací Brusel dnes zveřejnil ve svém oficiálním věstníku, uvedla agentura Reuters. Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury ITAR-TASS do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena; evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.

Dalšími potrestanými jsou předseda kremelské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Členové Bezpečnostní rady i šéfové obou rozvědek se na "černé listině" ocitli kvůli svému "podílu na vytváření ruské vládní politiky ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny", citovala ze zdůvodnění Bruselu agentura AFP.

Kadyrov, který je oblíbencem ruského prezidenta Vladimira Putina, byl na seznam zařazen kvůli svým "prohlášením podporujícím nezákonnou ruskou anexi Krymu a ozbrojené povstání na Ukrajině". Začátkem června čečenský prezident řekl, že je připraven poslat na Ukrajinu 74.000 čečenských dobrovolníků, bude-li o to požádán.

Podle ukrajinské tajné policie SBU je v oddílech vzbouřenců operujících na Ukrajině mnoho Čečenců, kteří prý patří k nejradikálnějšímu křídlu.

Mezi organizacemi podléhajícími sankcím jsou nově proruské útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Brusel na seznam zařadil také krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko, i devět společností se sídlem na Krymu.

Rozhodnutí o rozšíření sankcí proti Rusku za odmítání Moskvy přispět k uklidnění situace na Ukrajině padlo na schůzce nejvyšších představitelů zemí EU už 16. července. Ve čtvrtek EU oznámila, že v reakci na ruský postup hodlá také výrazně omezit aktivity ruských bank se státní účastí na finančních trzích a širšími ekonomickými sankcemi poškodit ruské hospodářství.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy napsal v dopise šéfům zemí EU, že v Bruselu "vzniká shoda" ohledně podoby přísnějších protiruských sankcí. Z dopisu, jehož obsah zpřístupnil v pátek večer na svém webu deník Financial Times, vyplývá, že budoucí sankce by se neměly například týkat plynárenství a v oblasti zbrojních technologií by měly platit jen pro budoucí kontrakty. Francie tak zřejmě nebude omezena ve splnění své dodávky přinejmenším jedné ze dvou bitevních lodí do Ruska.

Konečná podoba Van Rompuyova návrhu vznikne podle textu dopisu v nejbližší době a velvyslanci unijních zemí by o ní měli definitivně rozhodnout v úterý. Pokud se tento návrh "evropského prezidenta" uskuteční, nemusel by se tak kvůli spuštění sankcí příští týden scházet mimořádný summit Evropské unie.

Z dosavadních diskusí mezi velvyslanci osmadvacítky podle dopisu také vyplynula potřeba zachovat rovnováhu dopadů sankcí na jednotlivé sektory a také na členské země. Měl by také platit princip, že sankce se budou týkat jen budoucnosti, "především v oblasti zbrojních obchodů a omezení přístupu na kapitálové trhy". Plynárenství bylo ze sankcí vyřazeno "s ohledem na potřebu zachovat energetickou bezpečnost EU".

Související

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy