Budoucnost světa leží v metaverse. EU přemýšlí, jak ho regulovat

Metaverse zahrnuje síť virtuálních prostředí, k nimž se přistupuje přes různá zařízení. Uživatelé pak v těchto virtuálních světech mohou například pracovat, setkávat se s dalšími lidmi nebo hrát hry.

Do širšího povědomí se slovo metaverse dostalo na podzim loňského roku, kdy si americká společnost Facebook změnila název na Meta Platforms, aby tak lépe vystihla, co je hlavním cílem jejího zájmu do budoucna. Tento krok ale zároveň vyvolal obavy, že by Facebook mohl v novém odvětví získat nadvládu.

"Metaverse už je tady. A tak samozřejmě začínáme analyzovat, jaká bude úloha regulátora a jaká je úloha našeho zákonodárství," řekla dnes Vestagerová na on-line konferenci, kterou zorganizovala skupina německých vydavatelů novin. "Všechno, co děláme, se musí opírat o fakta a zakládat se na informacích, které jsme schopni získat... Musíme tomu porozumět, než se rozhodneme, jaká opatření zde budou vhodná," dodala komisařka.

S Facebookem už je přitom Vestagerová na ostří nože kvůli tomu, jak firma sbírá data uživatelů a jak s nimi dál nakládá. Společnost Meta Platforms ve své nejnovější výsledkové zprávě uvedla, že pokud nebude moci data uživatelů dál volně přenášet z EU do Spojených států a tam je na serverech ukládat, mohla by nabídku některých svých služeb v Evropě ukončit. Dotklo by se to především sociální sítě Facebook a služby Instagram.

Firmy lze v EU za porušení pravidel hospodářské soutěže v krajním případě potrestat částkou, která odpovídá až deseti procentům z ročních tržeb v celém světě. V případě Facebooku, respektive společnosti Meta Platforms, by to na základě hospodaření za loňský rok byla částka zhruba 11,7 miliardy USD (přes 248 miliard Kč).

Meta, která sází na to, že metaverse bude nástupcem mobilního internetu, už mohutně investovala do virtuální a rozšířené reality. Firma ale zatím neposkytuje mnoho podrobností o tom, jak budou firmy svou přítomnost v metaversu takzvaně monetizovat, tedy na čem budou zejména vydělávat.