Z Ukrajiny uprchlo celkem přes 2,5 milionu lidí, nejvíc do Polska

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Dnes to na twitteru oznámili polští pohraničníci. Polsko je hlavní destinací, do níž prchají civilisté před postupem ruské armády, která vtrhla na Ukrajinu 24. února. Část uprchlíků z Polska pokračuje do dalších evropských zemí. Podle dnešních dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Ukrajiny uprchlo dohromady přes 2,5 milionu lidí, což je o 200.000 více než organizace uváděla ve čtvrtek.

Podle polské pohraniční stráže překročilo hranice země z Ukrajiny od 24. února celkem 1,52 milionu lidí. Jen za čtvrtek do Polska přišlo 87.000 utečenců, do dnešních 7:00 pak dalších 25.000.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války. Statisíce lidí přijímají také další okolní státy, jako Slovensko, Moldavsko nebo Rumunsko. Německo registruje přes 109.000 ukrajinských běženců, jejich skutečný počet ale může být podle úřadů výrazně vyšší.

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech v Česku se již zaregistrovalo 73.144 uprchlíků z Ukrajiny, speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydaly úřady 121.511, oznámilo dnes české ministerstvo vnitra.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) dnes uvedl, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Do Německa před válkou uteklo už přes 100.000 Ukrajinců

Do Německa se před válkou uchýlilo už přes 100.000 Ukrajinců. Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil ČTK, že v evidenci je k dnešnímu dopoledni 109.183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo ukrajinských uprchlíků v Německu bude výrazně vyšší.

"Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa), může být počet válečných uprchlíků ve skutečnosti výrazně vyšší," řekl mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

K obnovení hraničních kontrol vyzval německý policejní odborový svaz, německá ministryně vnitra Nancy Faeserová to ale odmítá a říká, že z humanitárních důvodů je důležité zachovat v Evropě volný pohyb. Policie nicméně na hranicích zintenzivnila namátkové kontroly a mezinárodní rychlíky z Varšavy, kterými běženci především cestují, zevrubně kontroluje ve Frankfurtu nad Odrou na pomezí s Polskem.

Příliv uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do Německa se v první řadě vydávali ti Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech do země přichází až 15.000 Ukrajinců denně.

Na české policii se zaregistrovalo přes 73.000 uprchlíků, vnitro vydalo 120.000 víz

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se již v Česku zaregistrovalo 73.144 uprchlíků z Ukrajiny. Ve čtvrtek jich bylo 4817, jejich počet od minulého týdne mírně klesá. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 121.511, ve čtvrtek je dostalo 13.397 lidí. Údaje dnes vnitro zveřejnilo na twitteru. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Už dříve ministr řekl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí.

Na cizinecké policii se nyní lidé musí registrovat do 30 dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen tři dny. Zejména pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům je přetížené, od začátku ruské invaze odbavilo přes 25.000 lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování, 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center.

Do Rakouska zatím přišlo na 97.000 uprchlíků z Ukrajiny, většina chce dál

Do Rakouska zatím přišlo na 97.000 uprchlíků z Ukrajiny. Jen ve čtvrtek jich podle rakouské vlády bylo 12.000. Kolem tří čtvrtin běženců před válkou, kterou vyvolalo Rusko, chce podle ministra vnitra Gerharda Karnera pokračovat do jiných zemí, informuje agentura APA.

I přes odhodlání většiny uprchlíků cestovat dál, se podle Karnera musí Rakousko připravit na to, že tok běženců bude s prodlužující se dobou války stále silnější. Je proto třeba mít pro uprchlíky připravené ubytování. "Cítíme neuvěřitelnou vlnu ochoty pomáhat," poznamenal ministr vnitra a poděkoval spolkovým zemím, obcím a občanské společnosti. Internetová platforma zřízená úřady registruje již 28.000 míst, která jsou ochotna přijímat uprchlíky.

Karner dnes zdůraznil, že se všem uprchlíkům z Ukrajiny dostane pomoci, nikdo nebude poslán zpět do války. Počítá s tím, že by jich mohlo být dalších 50.000. Spolkovým zemím bude centrální vláda nově místo 21 eur (528 Kč), přispívat 25 eur (629 Kč) na uprchlíka denně.

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

Více souvisejících

Ukrajina uprchlíci

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 3 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy