Z Ukrajiny uprchlo celkem přes 2,5 milionu lidí, nejvíc do Polska

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Dnes to na twitteru oznámili polští pohraničníci. Polsko je hlavní destinací, do níž prchají civilisté před postupem ruské armády, která vtrhla na Ukrajinu 24. února. Část uprchlíků z Polska pokračuje do dalších evropských zemí. Podle dnešních dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Ukrajiny uprchlo dohromady přes 2,5 milionu lidí, což je o 200.000 více než organizace uváděla ve čtvrtek.

Podle polské pohraniční stráže překročilo hranice země z Ukrajiny od 24. února celkem 1,52 milionu lidí. Jen za čtvrtek do Polska přišlo 87.000 utečenců, do dnešních 7:00 pak dalších 25.000.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války. Statisíce lidí přijímají také další okolní státy, jako Slovensko, Moldavsko nebo Rumunsko. Německo registruje přes 109.000 ukrajinských běženců, jejich skutečný počet ale může být podle úřadů výrazně vyšší.

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech v Česku se již zaregistrovalo 73.144 uprchlíků z Ukrajiny, speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydaly úřady 121.511, oznámilo dnes české ministerstvo vnitra.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) dnes uvedl, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Do Německa před válkou uteklo už přes 100.000 Ukrajinců

Do Německa se před válkou uchýlilo už přes 100.000 Ukrajinců. Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil ČTK, že v evidenci je k dnešnímu dopoledni 109.183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo ukrajinských uprchlíků v Německu bude výrazně vyšší.

"Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa), může být počet válečných uprchlíků ve skutečnosti výrazně vyšší," řekl mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

K obnovení hraničních kontrol vyzval německý policejní odborový svaz, německá ministryně vnitra Nancy Faeserová to ale odmítá a říká, že z humanitárních důvodů je důležité zachovat v Evropě volný pohyb. Policie nicméně na hranicích zintenzivnila namátkové kontroly a mezinárodní rychlíky z Varšavy, kterými běženci především cestují, zevrubně kontroluje ve Frankfurtu nad Odrou na pomezí s Polskem.

Příliv uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do Německa se v první řadě vydávali ti Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech do země přichází až 15.000 Ukrajinců denně.

Na české policii se zaregistrovalo přes 73.000 uprchlíků, vnitro vydalo 120.000 víz

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se již v Česku zaregistrovalo 73.144 uprchlíků z Ukrajiny. Ve čtvrtek jich bylo 4817, jejich počet od minulého týdne mírně klesá. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 121.511, ve čtvrtek je dostalo 13.397 lidí. Údaje dnes vnitro zveřejnilo na twitteru. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Už dříve ministr řekl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí.

Na cizinecké policii se nyní lidé musí registrovat do 30 dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen tři dny. Zejména pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům je přetížené, od začátku ruské invaze odbavilo přes 25.000 lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování, 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center.

Do Rakouska zatím přišlo na 97.000 uprchlíků z Ukrajiny, většina chce dál

Do Rakouska zatím přišlo na 97.000 uprchlíků z Ukrajiny. Jen ve čtvrtek jich podle rakouské vlády bylo 12.000. Kolem tří čtvrtin běženců před válkou, kterou vyvolalo Rusko, chce podle ministra vnitra Gerharda Karnera pokračovat do jiných zemí, informuje agentura APA.

I přes odhodlání většiny uprchlíků cestovat dál, se podle Karnera musí Rakousko připravit na to, že tok běženců bude s prodlužující se dobou války stále silnější. Je proto třeba mít pro uprchlíky připravené ubytování. "Cítíme neuvěřitelnou vlnu ochoty pomáhat," poznamenal ministr vnitra a poděkoval spolkovým zemím, obcím a občanské společnosti. Internetová platforma zřízená úřady registruje již 28.000 míst, která jsou ochotna přijímat uprchlíky.

Karner dnes zdůraznil, že se všem uprchlíkům z Ukrajiny dostane pomoci, nikdo nebude poslán zpět do války. Počítá s tím, že by jich mohlo být dalších 50.000. Spolkovým zemím bude centrální vláda nově místo 21 eur (528 Kč), přispívat 25 eur (629 Kč) na uprchlíka denně.

Související

Více souvisejících

Ukrajina uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka

Trpělivosti měli ve Zlíně dost. Její pověstný pohár přetekl až po sedmém ligovém kole. Po další prohře, tentokráte 1:3 s Teplicemi, opět nezískali ani bod a okupují tak zaslouženě až poslední 16. místo ligové tabulky. Klubové vedení se tak rozhodlo k novému impulsu a sáhlo ke změně trenéra. Na lavičce skončil dosavadní kouč Bronislav Červenka a minimálně do zimy ho nahradí Pavel Hoftych, jenž v klubu působí zároveň jako sportovní manažer.

včera

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

včera

Král Charles III.

Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan

Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.  

včera

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

včera

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

včera

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

včera

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

včera

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno včera

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

včera

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

včera

V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy