Zatímco v sobotu ráno některé její kamarádky ještě spí, devítiletá Johanna v berlínské čtvrti Hellersdorf spěchá do školy, aby v devět hodin stihla začátek vyučování. Johanna stejně jako dalších zhruba šest desítek žáků školy Wolfganga Amadea Mozarta dohání o sobotách učivo, které kvůli pandemii nemoci covid-19 zameškala.
Vstávání do školy o víkendu, kdy letní počasí vábí spíše k berlínským jezerům než do lavic, není jistě lehké, Johanna, která je žačkou třetí třídy, se ale na výuku těší.
"Právě jsme měli angličtinu. Teď budeme mít matematiku, myslím, nebo němčinu. Nevím to přesně," řekla Johanna v rozhovoru s ČTK. Sobotní výuka se jí líbí. "Na angličtině byla zábava," řekla. Na otázku, co v sobotu ve škole dělá, sice odpověděla, že dohání učební látku, hovořila ale hlavně o možnosti se setkat s přáteli.
"Je krásné, že mohu zase vidět své staré kamarády ze třídy, které jsem předtím vidět nemohla," řekla. A právě spojení výuky a setkávání s přáteli považuje Heike Gabrielová z vedení vzdělávacího ústavu za důležité, aby děti do školy chodily rády. Škola Wolfganga Amadea Mozarta sdružuje základní školu s pokračujícím stupněm, nabízí tak vzdělání od prvního do desátého ročníku.
"My jsme si řekli, že oslovíme všechny děti od třetí do desáté třídy. Těm menším totiž můžeme ještě během dne jednu hodinu přidat, neboť nemají tak dlouhou výuku. A ze třetích až desátých tříd, na které jsme se soustředili, se přihlásilo 57 dětí," řekla Gabrielová, která je ředitelkou základního stupně školy, což v případě Berlína znamená první až šestou třídu. Jádrem výuky je němčina, angličtina a matematika.
To, jaké výpadky pandemie ve vzdělávání dětí napáchala, je možné podle Gabrielové zatím jen hádat. "Je třeba zdůraznit, že ti, kteří úkoly dělali poctivě, přicházeli do školy, tak ty mezery nejsou zase tak veliké. Máme ale děti, které doma nic dělat nemohly, nebo nechtěly, a se kterými se jen obtížně spolupracovalo," uvedla. "Rozsah nedostatků zjistíme, až budou všechny děti zpět ve škole," poznamenala. Na úvod nového školního roku, který v Berlíně začne v srpnu, plánuje škola zkušební testy, aby stav vzdělání dětí vyhodnotila.
Škola Wolfganga Amadea Mozarta ale chtěla s nápravou výuky začít ihned. Spolu s rodiči dospěla k názoru, že učit by se mohlo i v sobotu. To ale bylo problematické pro odbory. "Tak jsme si řekli, že když to nemohou dělat naši učitelé, tak se poohlédneme po partnerovi," vysvětlila Gabrielová. Na škole tak v sobotu vyučují lektoři z institutu Studienkreis, který během školního roku pomáhá s doučováním znevýhodněným dětem. Škola ale podle Gabrielové chtěla, aby se sobotní výuky mohl bezplatně zúčastnit kdokoli nehledě na jeho finanční a sociální zázemí, institut proto výuku považuje za svůj sponzorský příspěvek.
Karanténní uzávěra během školního roku přenesla vyučování ze škol domů, na což mnohé rodiny kvůli nedostatečnému sociálnímu a technickému zázemí nebyly připravené. "Děti nemají počítač, tiskárnu. Vlastní sice mobil s internetem, ale mnohé nemají ani psací stůl. Rodiny mají hodně dětí, ale jednu místnost," vypočítala Gabrielová překážky, které domácí výuce brání. K dalším problémům se podle ní řadí i nedostatečná znalost němčiny, neboť děti v rodinách mluví rodnou řečí, takže v němčině zaostaly. Někteří rodiče navíc sami číst a psát pořádně neumí, takže nejsou schopni dětem s úkoly pomoci.
"To, co tady o sobotách nyní děláme, je však jen začátek, je to jen jeden z mnoha stavebních kamenů. Potřebujeme koncept, jak v příštím školním roce můžeme děti dále podpořit, jak do učení vnést elán a posílit motivaci," řekla Gabrielová.
Sobotní výuka podle Gabrielové ale svůj cíl splnila. Jejím mottem totiž je "Dohnat, ne opakovat". Projekt tak chtěl předejít situaci, kdy by muselo opakovat ročník několik desítek dětí, což by z kapacitních důvodů bylo komplikované. "Nechtěli jsme, aby pak ve třídách kvůli tomu bylo až třicet dětí, to by kvalitě nepřidalo," řekla. "O opakování ročníku nakonec požádaly jen dvě rodiny. A jejich žádost navíc vůbec nesouvisí s pandemií," doplnila. "Každopádně to byl ten nejpodivnější školní rok, jaký jsem kdy zažila," dodala Gabrielová.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě