EK do konce března Česku proplatila 59 procent dotací

Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za čerpání dotací zodpovědné. Podle analytiků se rychlost čerpání i v porovnání s ostatními zeměmi unie zlepšuje. Dlouhodobě však upozorňují na to, že kvantita je často na úkor kvality.

Za loňský rok komise Česku proplatila 105,5 miliardy korun, za první tři měsíce letošního roku 29,5 miliardy. Tempo čerpání se tak postupně zrychluje. Za rok 2019 Česko vyčerpalo 87 miliard korun, o rok dříve to bylo 80,5 miliardy korun. Podle MMR všech deset operačních programů splnilo takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období tak fakticky skončí až v roce 2023. Česko zatím nemuselo do Bruselu na rozdíl od minulého programového období nic vracet. V minulém období musela ČR vrátit 27 miliard korun z celkově přidělených 728,6 miliardy korun.

V pátek Evropská komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle níž je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace od 9. února 2017, kdy začala platit novela českého zákona o střetu zájmů. Všechny unijní dotace v řádu stovek milionů korun, o které Agrofert od té doby usiloval, by podle auditu muselo Česko vracet. Mluvčí komise však dnes novinářům řekl, že české úřady nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu. Česko tak nemusí vracet nic.

"Průběžná čísla ukazují, že se blížíme k úspěšnému ukončení programového období. Za velký úspěch považuji, že čeští žadatelé o evropskou podporu už mají smluvně zajištěno více než 99 procent částky, kterou jsme pro programové období vyjednali. Skvělou zprávou je i to, že už nyní splnilo sedm z deseti operačních programů pravidlo N+3 pro rok 2021. Třem programům zbývá k naplnění pravidla jen několik procent a mají na to čas do konce roku,“ sdělila ČTK ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka se Česko v čerpání evropských dotací výrazně zlepšilo. "S největší pravděpodobností zvládneme využít všechny přidělené prostředky, aniž bychom vše doháněli na poslední chvíli. To je výrazná změna oproti předchozímu programovacímu období, ve kterém jsme kvůli špatně fungující administrativě zbytečně přišli o desítky miliard korun," uvedl Křeček. Za důležitější považuje vytváření smysluplných projektů, na které lze evropské peníze používat. "V tomto ohledu bohužel stále nedosahujeme optimálních výsledků. Zbytečně mnoho peněz je věnováno na takzvané měkké projekty. V jejich rámci jsou prováděna různá školení, která mnohdy přináší pochybné výsledky," podotkl Křeček.

Analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že Česká republika v podílu dotací mírně překonává průměr EU, což je nezvyklé, neboť se v letech 2015 až 2018 pohybovala mezi podprůměrně čerpajícími a v roce 2019 se tehdejším zrychlením čerpání dostala alespoň mezi průměrně čerpající. "Bohužel, evropské peníze, které do Česka přitekly, nejsou v ekonomice příliš vidět. ČR je nedokázala využít k opravdu ambiciózním projektům, takže do určité míry je na místě hovořit o promarněné příležitosti. Například Polsko či Maďarsko v uplynulých letech více pokročily ve výstavbě dálniční dítě, právě i díky evropským penězům," doplnil Kovanda.

Loni do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) přišla z EU další miliarda eur (26 miliard korun) na pomoc v boji proti následkům koronavirové krize z takzvaného nástroje REACT-EU. Tyto peníze mají mířit hlavně na podporu zdravotnictví, integrovaného záchranného systému nebo cyklodopravy.