Ekonomika EU je zpět v recesi, v prvním čtvrtletí klesla o 0,4 procenta

V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější - dosáhl 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Vývoj v Evropě kontrastuje s vývojem ve Spojených státech, kde ekonomika silně roste a kde se letos očekává nejvýraznější hospodářský vzestup od 80. let, kdy zemi vedl prezident Ronald Reagan.

Ekonomové ale očekávají, že situace v Evropě se začne už brzy zlepšovat s tím, jak postupuje očkování. Dosavadní postup je totiž v Evropě ve srovnání se Spojenými státy a také s některými zeměmi v Asii pomalý.

"Je to trochu lepší, než se čekalo. I tak to ale znamená technickou recesi," řekl k vývoji HDP ekonom Bert Colijn z banky ING. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika eurozóny klesne o 0,8 procenta a meziročně o dvě procenta. "Základní odolnost ale ukazuje, že ekonomika je připravena začít se (poněkud opožděně) zotavovat z pandemie, což znamená, že ten obraz nevýrazné ekonomiky eurozóny by se měl rychle změnit," dodal Colijn. Až skončí uzávěry zavedené kvůli pandemii, očekává se hlavně prudký růst domácí poptávky.

Evropská ekonomika si ve srovnání s tou americkou vede hůř i proto, že administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlé podpůrné programy, které mají ekonomiku dostat s dopadů pandemie co nejdříve. Evropa má sice vedle národních programů i svůj fond obnovy v objemu 750 miliard eur (skoro 20 bilionů Kč), distribuce peněz ale vázne kvůli sporům o pravidla poskytování pomoci.

Recese je definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. V meziročním srovnání se HDP v celé Evropské unii v prvním čtvrtletí snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta.

V hospodářském poklesu unie se odráží zejména útlum v Německu, kde ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Země kvůli nové vlně šíření koronaviru přistoupila k novým uzávěrám, kvůli nimž musela část firem znovu omezit či přerušit činnost. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že vývoj v prvním čtvrtletí jen zvýraznil, jak Evropa ve snaze zotavit se z pandemie zaostává za ostatními velkými ekonomikami.

Tento týden byla zveřejněna statistika o vývoji HDP ve Spojených státech, která ukázala, že americká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla tempem 6,4 procenta ročně. Pokud by se uplatnila metodika výpočtu v EU, pak americká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o 1,6 procenta.

Americký prezident prosadil návrh, aby ekonomika dostala kvůli pandemii injekci v objemu 1,9 bilionu dolarů (téměř 41 bilionů Kč). Pokud se započtou peníze na výdaje z dřívějších podpůrných programů, znamená to dodatečnou podporu odpovídající 11 až 12 procentům ročního výkonu americké ekonomiky, spočítali ekonomové banky UniCredit. Fiskální podpora v EU naproti tomu odpovídá zhruba šesti procentům HDP.

Nejvýraznější pokles ze zemí, za které má Eurostat už data k dispozici, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a pak Německo. Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika o 1,8 procenta vzrostla. Ve Švédsku ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.

Celkový pokles trochu přibrzdil vývoj ve Francii, kde se HDP o 0,4 procenta zvýšil. To je lepší výsledek, než se čekalo. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika vzrostla o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali propad, a to až o 1,2 procenta.

V České republice ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžných údajů Českého statistického úřadu klesla o 0,3 procenta. I to je výrazně lepší výsledek, než čekali analytici, kteří pokles odhadovali na jedno procento.