Europoslanci chtějí koordinované vypovídání ruských diplomatů ze zemí Unie

Europoslanci navrhují rovněž odsoudit ruské hrozby vůči Česku či přijmout další sankce proti Rusku v souvislosti s agresivním chováním Moskvy. Jejich uvalení je však podmíněno jednomyslnou shodou členských zemí, jejíž dosažení je podle Borrella problém.

Česko v reakci na důvodné podezření své tajné služby, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, vyhostilo 18 ruských diplomatů. Protože Moskva odpověděla vypovězením 20 Čechů, rozhodla se česká vláda vyrovnat počty lidí na ambasádách obou stran a nařídit odchod dalších několika desítek Rusů.

Na české kroky solidárně reagovalo vypovězením několika diplomatů Slovensko a pobaltské státy; Moskva dnes podle očekávání recipročně vypověděla jejich diplomaty.

Europoslanci nyní navrhují, aby k vypovídání sáhla koordinovaně celá unie. Podobně evropské země postupovaly v roce 2018 na závěr britského vyšetřování, podle něhož byla ruská rozvědka i za otravou bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury.

"Rusko rozumí jedině síle, snahu o jednání si vykládá jako slabost. Proto se domnívám, že by členské státy EU měly po vzoru kauzy Skripal přistoupit ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů.“ uvedl český europoslanec Jiří Pospíšil z nejsilnější lidovecké skupiny. Návrh rezoluce, o němž bude EP hlasovat ve čtvrtek, má podporu lidovců a rovněž socialistů, liberálů, zelených a konzervativců a proto šance na schválení je velká.

"Tato rezoluce je pročeská, protože nedovolíme, aby jakákoli teroristická akce na evropském území zůstala nepotrestána," prohlásil během odpolední debaty německý zelený europoslanec Sergey Lagodinsky, který mluvil o tom, že někteří kritici vyčítají EP údajně příliš protiruský postoj. Podobně ráznou odpověď požadovala většina dalších řečníků, kteří dávali vrbětický výbuch do souvislosti s dalšími důvody současného napětí mezi EU a Ruskem. Těmi jsou věznění předáka ruské opozice Alexeje Navalného či nedávné manévry ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.

"Jsem velmi ráda, že rezoluce vyjadřuje Česku plnou solidaritu a požaduje silná opatření evropských zemí v odpovědi na tento útok," uvedla již před debatou místopředsedkyně EP Dita Charanzová z frakce liberálů.

Pouze zástupci nacionalistické pravice a krajní levice v debatě nabádali ke vstřícnějšímu přístupu k Rusku. Činy Moskvy jsou podle nich buď neprokázané, nebo nejsou nijak dramatické. Český europoslanec Ivan David ze skupiny Identita a demokracie prohlásil, že tajné služby nezveřejnily přímé důkazy o přítomnosti ruských agentů ve Vrběticích a že diplomatická pře s Ruskem byla úmyslně vyvolána. "Důsledkem, který byl zřejmě zamýšlen, bude značné omezení obchodních a diplomatických vztahů,“ řekl.

Navrhovaná rezoluce požaduje přijetí cílených sankcí vůči oligarchům napojeným na Kreml. Navrhuje také zastavit dobudování plynovodu Nord Stream 2 či vyloučit ruský Rosatom z účasti na energetických projektech v Evropské unii. EP k tomu vyzýval již v minulosti, unijní země však zatím nikdy nenašly potřebnou jednomyslnou shodu. EU tak zatím zákazem cest na své území a zmrazením majetku trestá pouze úředníky a politiky, což je například podle Navalného neúčinné.

Borrell po diskusi s europoslanci konstatoval, že tvrdší přístup vůči Rusku záleží na vůli členských zemí, která však není jednotná. "Pokud tady v Bruselu zaujmou pevnou pozici a pak jedou zpátky domů a zapomenou na své závazky... je velmi obtížné mít společnou politiku,“ prohlásil Borrell s odkazem na rozdílné zájmy jednotlivých zemí.