Evropská rada ve společném prohlášení rozhodně odsoudila "nelegální anexi ukrajinského území Ruskem". Tento krok podle unijních představitelů porušuje právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu a Rusko jím ohrožuje globální bezpečnost. Nizozemsko tuto anexi nikdy neuzná, uvedl premiér Mark Rutte. Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně, uvedla agentura Reuters. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron budou o nejnovějším dění na Ukrajině osobně jednat v pondělí, oznámil Elysejský palác. Anexi odsoudili také vysocí představitelé Spojených států, Itálie, Švédska nebo Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblast dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
"Důrazně odmítáme a jednoznačně odsuzujeme nezákonnou anexi. (...) Rusko záměrně podkopává mezinárodní řád založený na pravidlech a hrubě porušuje základní práva Ukrajiny na nezávislost, svrchovanost a územní celistvost, což jsou základní zásady zakotvené v Chartě OSN a v mezinárodním právu, a ohrožuje tím globální bezpečnost," uvedla v prohlášení Evropská rada. Takzvaná referenda byla jen zinscenovanou záminkou pro další agresivitu Ruska a jejich výsledek nemá žádnou právní závaznost, zdůrazňuje rada.
"Nelegální anexe vyhlášená Putinem nic nezmění. Všechna území nelegálně okupovaná ruskými útočníky jsou a vždy budou ukrajinskou zemí," napsala na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Americký prezident Joe Biden dnes odsoudil "podvodný pokus o anexi suverénního ukrajinského území" a slíbil, že Washington sjednotí mezinárodní komunitu a požene Rusko k odpovědnosti. Ve stejném projevu šéf Bílého domu ohlásil rozšíření protiruských sankcí o dalších téměř 1000 osob a firem spojených s kremelským režimem.
"Putin se snaží získat území, které nemá pod kontrolou ani fyzicky. Pro Ukrajinu se nic nemění: pokračujeme v osvobozování naší země a našeho lidu, obnovujeme naši územní celistvost," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Nizozemsko dnes vyhlášenou anexi neuzná, stejně jako neuznává anexi Krymu, řekl premiér Rutte novinářům v Haagu.
Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně a na twitteru zveřejnila názvy anektovaných území v modrožlutých barvách s titulkem, že patří Ukrajině. Bývalý britský premiér Boris Johnson na twitteru napsal, že "svět nikdy nesmí přijmout napodobeniny referenda ani (Putinův) krutý a nelegální pokus o kolonizaci Ukrajiny".
Poslední kroky Ruska dnes odsoudilo také řecké ministerstvo zahraničí nebo vítězka italských voleb a pravděpodobná budoucí premiérka Giorgia Meloniová. "Putinovo referendum je fraška bez jakékoli právní a politické hodnoty," uvedla Meloniová v prohlášení. "Putin opět demonstruje svou neoimperialistickou vizi sovětského typu, která ohrožuje bezpečnost celého evropského kontinentu," napsala krajně pravicová politička, které komentáře na sociálních sítích vyčítají její dřívější pozitivní hodnocení šéfa Kremlu.
Ruskem organizované hlasování o připojení "není nic jiného než absolutní fraška," uvedla švédská premiérka Magdalena Anderssonová a důrazně odsoudila anexi, píše Reuters.
"Tento krok Ruské federace, včetně mobilizace a nezodpovědných jaderných hrozeb, povede pouze k ještě větší eskalaci konfliktu," uvádí se v prohlášení představitelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Anexi ukrajinských území Moskvou mají za nezákonnou a nepřijatelnou a vyzvali Rusko, aby se stáhlo.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 odsoudili Ruskem vyhlášenou anexi jako "nové dno" války a slíbili, že proti Moskvě podniknou další kroky. Představitelé Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Británie, USA a EU slíbili další sankce proti všem, kdo politicky nebo ekonomicky podporují toto porušování mezinárodního práva, ať už jsou v Rusku či jinde, cituje prohlášení Reuters.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák