Evropská komise (EK) chce urychlit digitalizaci společnosti a současně s tím posilovat kybernetickou bezpečnost. Chce toho dosáhnout masivními investicemi do digitalizace, lepší adaptací lidí na technologické změny, přilákáním IT odborníků do EU, prohloubením spolupráce se soukromým sektorem, to vše za nastavení rozumných pravidel.
Při dnešním zahájení 23. ročníku dvoudenní konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stejně jako ona vyzval k důrazu na kybernetickou bezpečnost také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Podle Jourové covid urychlil používání digitálních technologií a EU by toho měla využít. "Chceme, aby ta změna, která se dostala do velkých otáček, byla řízena. Digitalizace je celosvětový trend, Evropa se musí velmi snažit, aby vyrovnala schodek, který máme mezi Amerikou a Čínou. Potřebujeme se dostat do pozice konkurenceschopného globálního hráče a k tomu vede cesta přes členské státy, abychom šli všichni stejným směrem," řekla Jourová.
Evropská komise připravila plán do roku 2030 nazvaný Digitální dekáda, který má několik priorit, a to digitalizaci veřejných služeb včetně elektronického zdravotnictví, investice do infrastruktury, zrychlení přechodu na digitální ekonomiku a výrazné zvýšení digitální gramotnosti obyvatel EU. Plán počítá také s posílením kybernetické bezpečnosti nebo s podporou umělé inteligence.
"Když to hodně zjednoduším, tak se budeme snažit podpořit tři hlavní věci, dát do urychlení digitalizace velké peníze, což se už děje. Dále vyškolit lidi, udržet mozky a přitáhnout mozky do Evropy. Třetí věc je přijít s rozumnou regulací tak, abychom odladili rizika, která na lidi z technologického rozvoje číhají, zejména v oblasti umělé inteligence," řekla dnes ČTK Jourová.
Za přetrvávající problém v digitalizaci veřejné správy považuje například to, že se vždy nepodařilo investovat do správných projektů. "Nejenom v Česku bylo hodně slepých uliček, investovalo se do programů, které se nepropojovaly, zejména v oblasti e-governmentu. Chceme nyní, aby to mělo ucelenější strategii," řekla Jourová.
Do digitální strategie EU zapadá také nedávno oznámený plán investic do výroby mikročipů, jejich nedostatek představuje jedno z největších rizik, které může zpomalit oživení ekonomiky EU po pandemii. "Evropa je v tomto ohledu plně závislá na Asii a to se má změnit. Digitalizace společnosti vyžaduje investice do zabezpečování zejména kritické infrastruktury. Chceme být méně závislí na zbytku světa a mít doma všechny potřebné vstupy i pro zabezpečovací technologie," dodala.
Dvoudenní konference ISSS se účastní více než 2000 odborníků. Přednášková část konference je zaměřena na nové trendy, plány, příklady úspěšných projektů státních orgánů a samospráv a další plánované kroky v digitalizaci veřejné správy. Jedním z hlavních témat letošního ročníku konference je eHealth, kybernetická bezpečnost nebo identita v digitálním prostoru. V plánu je kromě přednášek a diskusí také výstavní část, ve které se představí stovka dodavatelů technologií a různých internetových služeb.
Související
Jourová skončí v hnutí ANO a pro tuto chvíli i v aktivní politice
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 1 hodinou
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 1 hodinou
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 3 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
včera
Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů
Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.
Zdroj: Libor Novák