Pouze pět zemí Evropské unie dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi. Unijní exekutiva přitom původně stanovila dnešek jako mezní termín pro jejich předání. Komise sice nyní zdůrazňuje, že dává přednost kvalitě plánů před jejich včasným odevzdáním, avšak pozdější doručení může zdržet první výplatu peněz původně plánovanou na léto.
Brusel bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,5 bilionu Kč) přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch mají členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit mimo jiné povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.
Plány zatím komise dostala od největších členských zemí Německa a Francie, vedle nichž je odevzdalo předsednické Portugalsko, Slovensko a Řecko. Další země většinou uvádějí, že plány dokončují.
Česká vláda měla podle původních představ ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka plán projednat před koncem dubna a poté ihned zaslat komisi, což nestihla. Česko by mohlo z fondu ve formě grantů dostat až 172 miliard Kč, výhodně půjčit si pak bude moci dalších 405 miliard Kč.
"Očekáváme, že další členské státy pošlou své plány v následujících týdnech," řekla dnes novinářům mluvčí komise Marta Wieczoreková. Činitelé komise by chtěli mít plány pohromadě během května, což proti původním představám může až o měsíc zdržet výplatu prvních peněz.
Komise má dva měsíce na to, aby plány posoudila a závazně spojila s čerpáním peněz. Všechny členské země musí navíc ratifikovat zvýšení svých záruk za unijní rozpočet, jímž hodlá komise ručit za půjčku, kterou si kvůli fondu vezme na finančních trzích. Tento proces se zkomplikoval například kvůli sporům v polské vládní koalici.
Teprve po splnění těchto podmínek mohou země čerpat první peníze. V rámci předfinancování jich mohou dostat až 13 procent ze všech přímých grantů. Z některých států se však již začaly ozývat obavy, že kvůli zdržením k nim doputují první peníze z fondu až na podzim.
To naznačil i eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, podle něhož komise může na trzích za nejvýhodnější úrok získat přibližně 15 miliard eur měsíčně. Zmíněných 13 procent z balíku grantů, které mají země dostat v první fázi, však činí asi 45 miliard eur. Komise je tedy bude mít celé k dispozici asi tři měsíce poté, co si začne půjčovat.
Brusel zatím nemá jasno v tom, kolik si celkem bude muset půjčit. Ze zmíněné celkové částky totiž tvoří přímé dotace 312,5 miliardy eur, zbylých 360 miliard připadá na úvěry. Zdaleka ne všechny členské země zatím projevily zájem o vyčerpání svého přídělu z půjček. To však mohou podle komise učinit i v dalších měsících a letech.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
před 1 hodinou
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 2 hodinami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 4 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 5 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 6 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.
Zdroj: Libor Novák