Evropská unie se shodla na rozdělení 20 miliard eur na podporu nezávislosti na Rusku

Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek.

Česká republika by měla získat asi 16,7 miliardy Kč. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.

"Dnes jsme na Radě Ecofin udělali průlomový krok směrem ke zbavení Evropy její závislosti na ruských fosilních palivech," řekl k dohodě český ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten zasedání s unijními kolegy jako ministr z předsednické země řídí.

Tři čtvrtiny ze zmíněných 20 miliard eur by měl poskytnout Inovační fond, zbylou čtvrtinu předfinancování v rámci trhu s emisními povolenkami.

Evropská komise (EK) na jaře v rámci plánu označovaného jako REPowerEU navrhla podpořit odchod od ruské ropy a plynu částí peněz z fondu obnovy původně určeného na pomoc s hospodářskými následky covidové krize. Dvacetimiliardový balík chtěla rozdělovat podle stejného klíče jako pandemický fond, tedy zejména podle úrovně nezaměstnanosti v době před krizí. S tím ale řada států závislejších na energiích z Ruska nesouhlasila a nejprve francouzské a po něm i české předsednictví proto přišly s novým způsobem výpočtu.

Na základě posledního českého návrhu se část peněz přesunula od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy, které budou muset do získání nezávislosti na Rusku investovat více. Česku podle Stanjury pomohou peníze k získání nových zdrojů energie, mezi nimiž je například letos získaná kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Nizozemska.

Související

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.
Maďarský parlament

Maďarsko možná přijde o miliardy z EU, komise chce další reformy

Evropská komise dnes navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy.

Více souvisejících

EU Rusko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Aktualizováno před 23 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 24 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 36 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 38 minutami

před 39 minutami

Aktualizováno před 47 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 1 hodinou

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 1 hodinou

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 1 hodinou

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Ukrajina žádá NATO o dodání systémů Patriot

Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje, řekl po jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Další zprávy