Francie se příští týden přidá k Česku a dalším evropským zemím, kde se kvůli sílící nákaze novým typem koronaviru zavírají vzdělávací zařízení. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že pozastavení výuky bude platit od pondělka až do odvolání a vztahovat se bude na školky i školy včetně univerzit.
Počet lidí s onemocněním COVID-19 v zemi od čtvrtka narostl o téměř 600, celkově už mělo pozitivní test 2876 pacientů, 61 lidí s koronavirem ve Francii zemřelo. První kolo komunálních voleb naplánované na neděli se nicméně uskuteční podle plánu.
"Ptal jsem se vědců na naše komunální volby, jejichž první kolo se koná za několik dní. Mají za to, že není důvod k tomu, aby Francouzi, včetně těch zranitelných, nemohli jít k urnám. Ovšem nesmí se zapomenout na striktní dodržování opatření proti šíření viru a hygienických doporučení," řekl Macron podle deníku Le Monde.
Naopak uzavření škol je podle francouzského prezidenta ve "společném zájmu". "Uzavřené (budou) z jednoho prostého důvodu: naše děti a naši nejmladší jsou podle vědců těmi, kdo, zdá se, nejrychleji virus šíří," uvedl Macron v televizním projevu.
Šéf Elysejského paláce označil současnou situaci za nejhorší zdravotnickou krizi, jaké Francie čelila za posledních sto let. Bilance úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem od středečního večera narostla o dalších 23 případů. Podle Macrona je však Francie stále "na počátku téhle epidemie". Prezident slíbil, že vláda zmobilizuje pro záchranu životů veškeré prostředky.
Mezi nakaženými bylo dnes večer také deset členů dolní komory francouzského parlamentu, napsal Le Monde. Pozitivní test mělo také dalších šest lidí působících v Národním shromáždění.
V Římě se do 3. dubna zavřou pro veřejnost všechny kostely. Podle agentury ANSA to dnes oznámil dekretem vikář římské diecéze Angelo De Donatis v souvislosti s opatřeními italské vlády kvůli koronaviru. Agentura Reuters uzavření kostelů v italské metropoli označila za bezprecedentní krok v novodobé historii.
De Donatisův dekret též zbavuje katolíky v místní diecézi povinnosti chodit na nedělní bohoslužby. De Donatis v dekretu uvedl, že toto opatření činí pro obecné dobro.
Už od 9. března byly v římské diecézi zrušeny veřejné mše, ale kostely zůstaly otevřené pro jednotlivce, aby se mohli do nich chodit pomodlit.
De Donatisův dekret přichází v den, kdy italská vláda ještě více zpřísnila opatření proti šíření koronaviru. Ode dneška jsou v celé zemi zavřeny i obchody s výjimkou těch, co prodávají potraviny, a s výjimkou lékáren.
Britská vláda vyzvala všechny obyvatele, kteří na sobě budou pozorovat příznaky onemocnění COVID-19, aby zůstali po dobu sedmi dní v domácí karanténě. Je to jedno z nových doporučení přicházejících v momentě, kdy premiér Boris Johnson ohlásil posun do druhé fáze boje proti šíření koronaviru na britském území. Británie zároveň prozatím nepřistupuje k tvrdým omezením ve školství či v kultuře, Johnson ale ujišťuje, že všechna rozhodnutí vychází z vědeckých poznatků.
"Je zjevné, že koronavirus se dál šíří a bude se v příštích měsících dál šířit ve světě i v naší zemi," citoval z Johnsonových slov na dnešní tiskové konferenci zpravodajský web BBC. Podle Johnsona svět aktuálně čelí "nejhorší krizi veřejného zdraví" za generaci.
V Británii se nákaza novým typem koronaviru od konce ledna potvrdila u bezmála 600 lidí. Podle vládních expertů přitom může vrchol epidemie v Británii přijít až za deset až 14 týdnů. "Mohlo by to trvat i déle," řekl hlavní vědecký poradce vlády Patrick Vallance. Uvedl také, že ve skutečnosti už se pravděpodobně koronavirem v Británii nakazily tisíce lidí.
Vláda nyní doporučuje týdenní izolaci komukoli, kdo se potýká s výraznějším kašlem či zvýšenou teplotou. Od pátku zakazuje školní výlety do zahraničí, dále se lidem s chronickými zdravotními problémy a těm v pokročilém věku nedoporučuje vyjíždět na výletní plavby.
Související
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Francie , Velká Británie , Řecko , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák