Francie zavírá školy, Řím kostely. Británie doporučuje izolaci

Francie se příští týden přidá k Česku a dalším evropským zemím, kde se kvůli sílící nákaze novým typem koronaviru zavírají vzdělávací zařízení. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že pozastavení výuky bude platit od pondělka až do odvolání a vztahovat se bude na školky i školy včetně univerzit.

Počet lidí s onemocněním COVID-19 v zemi od čtvrtka narostl o téměř 600, celkově už mělo pozitivní test 2876 pacientů, 61 lidí s koronavirem ve Francii zemřelo. První kolo komunálních voleb naplánované na neděli se nicméně uskuteční podle plánu.

"Ptal jsem se vědců na naše komunální volby, jejichž první kolo se koná za několik dní. Mají za to, že není důvod k tomu, aby Francouzi, včetně těch zranitelných, nemohli jít k urnám. Ovšem nesmí se zapomenout na striktní dodržování opatření proti šíření viru a hygienických doporučení," řekl Macron podle deníku Le Monde.

Naopak uzavření škol je podle francouzského prezidenta ve "společném zájmu". "Uzavřené (budou) z jednoho prostého důvodu: naše děti a naši nejmladší jsou podle vědců těmi, kdo, zdá se, nejrychleji virus šíří," uvedl Macron v televizním projevu.

Šéf Elysejského paláce označil současnou situaci za nejhorší zdravotnickou krizi, jaké Francie čelila za posledních sto let. Bilance úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem od středečního večera narostla o dalších 23 případů. Podle Macrona je však Francie stále "na počátku téhle epidemie". Prezident slíbil, že vláda zmobilizuje pro záchranu životů veškeré prostředky.

Mezi nakaženými bylo dnes večer také deset členů dolní komory francouzského parlamentu, napsal Le Monde. Pozitivní test mělo také dalších šest lidí působících v Národním shromáždění.

 V Římě se do 3. dubna zavřou pro veřejnost všechny kostely. Podle agentury ANSA to dnes oznámil dekretem vikář římské diecéze Angelo De Donatis v souvislosti s opatřeními italské vlády kvůli koronaviru. Agentura Reuters uzavření kostelů v italské metropoli označila za bezprecedentní krok v novodobé historii.

De Donatisův dekret též zbavuje katolíky v místní diecézi povinnosti chodit na nedělní bohoslužby. De Donatis v dekretu uvedl, že toto opatření činí pro obecné dobro.

Už od 9. března byly v římské diecézi zrušeny veřejné mše, ale kostely zůstaly otevřené pro jednotlivce, aby se mohli do nich chodit pomodlit.

De Donatisův dekret přichází v den, kdy italská vláda ještě více zpřísnila opatření proti šíření koronaviru. Ode dneška jsou v celé zemi zavřeny i obchody s výjimkou těch, co prodávají potraviny, a s výjimkou lékáren.

Britská vláda vyzvala všechny obyvatele, kteří na sobě budou pozorovat příznaky onemocnění COVID-19, aby zůstali po dobu sedmi dní v domácí karanténě. Je to jedno z nových doporučení přicházejících v momentě, kdy premiér Boris Johnson ohlásil posun do druhé fáze boje proti šíření koronaviru na britském území. Británie zároveň prozatím nepřistupuje k tvrdým omezením ve školství či v kultuře, Johnson ale ujišťuje, že všechna rozhodnutí vychází z vědeckých poznatků.

"Je zjevné, že koronavirus se dál šíří a bude se v příštích měsících dál šířit ve světě i v naší zemi," citoval z Johnsonových slov na dnešní tiskové konferenci zpravodajský web BBC. Podle Johnsona svět aktuálně čelí "nejhorší krizi veřejného zdraví" za generaci.

V Británii se nákaza novým typem koronaviru od konce ledna potvrdila u bezmála 600 lidí. Podle vládních expertů přitom může vrchol epidemie v Británii přijít až za deset až 14 týdnů. "Mohlo by to trvat i déle," řekl hlavní vědecký poradce vlády Patrick Vallance. Uvedl také, že ve skutečnosti už se pravděpodobně koronavirem v Británii nakazily tisíce lidí.

Vláda nyní doporučuje týdenní izolaci komukoli, kdo se potýká s výraznějším kašlem či zvýšenou teplotou. Od pátku zakazuje školní výlety do zahraničí, dále se lidem s chronickými zdravotními problémy a těm v pokročilém věku nedoporučuje vyjíždět na výletní plavby.

Související

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

Více souvisejících

Francie Velká Británie Řecko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy