Frontální útok na demokracii? Z Británii zní slova o puči a diktatuře

NÁZOR – Boris Johnson za svůj život napsal mnoho nepravdivých věcí, ale málo z nich má takový dopad jako dopis, který ve středu adresoval britským poslancům, aby jim objasnil své rozhodnutí požadovat přestávku v jednání parlamentu. S touto tvrdou kritikou britského premiéra vystoupil editorial serveru The Guardian.

Revoluční a nebezpečný krok

Johnson tvrdí, že je potřeba svolat nové zasedání dolní komory, aby byla přijata „odvážná a ambiciózní legislativní agenda“, a tak je nutné ukončit současnou schůzi, nastiňuje renomovaný deník. Dodává, že premiérův plán počítá s tím, že před zákonodárce v polovině října předstoupí i britská královna.

„Nikdo se nenechal oblbnout, ačkoliv vládní ministři dělají blázny sami ze sebe, když papouškují linii svého lídra,“ nebere si servítky prestižní server. Deklaruje, že cílem je umlčet parlament v kritickém období před 31. říjnem, který Johnson určil jako termín pro dokončení brexitu, a protože si nemůže být jistý většinou v dolní komoře, která by podpořila jeho dohodu s EU, a zároveň ví, nemá podporu pro odchod bez takové dohody, chce se zcela zbavit dohledu zákonodárců.

Zvolená metoda pro prosazení takového záměru se sice drží litery zákona, ale její duch je revoluční a nebezpečný, varuje editorial. Poukazuje, že i předseda dolní komory, konzervativec John Bercow, hovoří o urážce ústavy, zatímco opoziční poslanci zuří kvůli tomu, co považují za frontální útok na britskou demokracii, přičemž ty nejostřejší hlasy přirovnávají Johnsonův krok k puči a posunu k diktatuře.

Takové hyperboly jsou v době politického neklidu nevyhnutelné a je pravdou, že Johnson tlačí Spojené království do ústavní krize, konstatuje The Guardian. Naznačuje, že závažnost situace je ale nutné posoudit v širší perspektivě – ačkoliv jde o cynickou a promyšlenou ránu principům parlamentní demokracie, nejedná se o celkový útok na ústavní pořádek srovnatelný s vojenským pučem a premiér pouze ukazuje nezodpovědnou aroganci, která je u něj dlouhodobé známá.

Johnson zároveň operuje s technickými parametry britského politického systému, což umožňují jeho archaické výstřednosti, a proto je premiérův krok tak prohnaný, deklaruje prestižní deník. Tvrdí, že Johnson – jako každý sebevědomý intrikář – ví jak zaobalit podvod do špetky pravdy, a tak oprávněné poukazuje, že stávající zasedání dolní komory je nezvykle dlouhé a že příliv nových zákonů vyschl již před měsíci a nová vláda musí tuto situaci řešit.

Urážka a provokace

„Za normálních okolností by byla přestávka během nadcházejícího podzimu v pořádku – ve skutečnosti je opožděná,“ pokračuje The Guardian. Zdůrazňuje, že současná situace ale normální není a hrozí, že za pár týdnů bude Británie čelit celkovému přerodu dosavadních ekonomických, diplomatických i strategických vztahů se zbytkem světa.

Premiér a jeho kabinet explicitně signalizují, že o škody, které tato situace může přinést, se příliš nestarají a rozhodli se upřednostnit je před odkladem, kritizuje editorial. Nabádá, že v tu chvíli musí bedlivě fungovat pojistky parlamentní demokracie.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud Johnson tvrdí, že bude „dostatek času“ k debatě o brexitu před jeho říjnovým termínem, uráží každého poslance, kterému jde o funkční vztah mezi Británií a zbytkem Evropy, kritizuje renomovaný server. Dodává, že jde o záměrnou urážku, provokaci, která má zostřit dělící linii mezi zastánci tvrdého brexitu a ostatními.

Pakliže Johnsonova snaha upozadit parlament selže, může dojít na předčasné volby, nastiňuje The Guardian. Jako jeden z možných scénářů pak očekává, že premiér vystupňuje konfrontaci s těmi, kteří chtějí v EU zůstat a v kampani je bude líčit jako „zatvrzený establishment“ podkopávající „vůli lidu“.

Johnsonovo chování ovšem nepobuřuje pouze zastánce setrvání v EU, podotýká editorial. Vysvětluje, že přestávka v jednání je demonstrací monarchistických vrtochů, které lze v moderní demokracii tolerovat pouze tehdy, jsou-li ceremoniální, zatímco jejich uplatnění premiérem, který nezískal mandát ve volbách a přesto prosazuje svou úzkou agendu, aniž by disponoval parlamentní většinou, je groteskním zneužíváním nejvyššího politického úřadu.

„Johnson si přisvojil pravomoci symbolicky propůjčené koruně a agresivně se jimi ohání proti svým parlamentním oponentům,“ kritizuje britský deník. To, že tak premiér činí, aby prosadil tvrdý brexit, označuje za alarmující pro zastánce evropské spolupráce. Johnsonovo počínání by mělo znepokojovat každého, kdo ctí hodnoty tradiční britské demokracie, uzavírá The Guardian.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Boris Johnson Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy