Frontální útok na demokracii? Z Británii zní slova o puči a diktatuře

NÁZOR – Boris Johnson za svůj život napsal mnoho nepravdivých věcí, ale málo z nich má takový dopad jako dopis, který ve středu adresoval britským poslancům, aby jim objasnil své rozhodnutí požadovat přestávku v jednání parlamentu. S touto tvrdou kritikou britského premiéra vystoupil editorial serveru The Guardian.

Revoluční a nebezpečný krok

Johnson tvrdí, že je potřeba svolat nové zasedání dolní komory, aby byla přijata „odvážná a ambiciózní legislativní agenda“, a tak je nutné ukončit současnou schůzi, nastiňuje renomovaný deník. Dodává, že premiérův plán počítá s tím, že před zákonodárce v polovině října předstoupí i britská královna.

„Nikdo se nenechal oblbnout, ačkoliv vládní ministři dělají blázny sami ze sebe, když papouškují linii svého lídra,“ nebere si servítky prestižní server. Deklaruje, že cílem je umlčet parlament v kritickém období před 31. říjnem, který Johnson určil jako termín pro dokončení brexitu, a protože si nemůže být jistý většinou v dolní komoře, která by podpořila jeho dohodu s EU, a zároveň ví, nemá podporu pro odchod bez takové dohody, chce se zcela zbavit dohledu zákonodárců.

Zvolená metoda pro prosazení takového záměru se sice drží litery zákona, ale její duch je revoluční a nebezpečný, varuje editorial. Poukazuje, že i předseda dolní komory, konzervativec John Bercow, hovoří o urážce ústavy, zatímco opoziční poslanci zuří kvůli tomu, co považují za frontální útok na britskou demokracii, přičemž ty nejostřejší hlasy přirovnávají Johnsonův krok k puči a posunu k diktatuře.

Takové hyperboly jsou v době politického neklidu nevyhnutelné a je pravdou, že Johnson tlačí Spojené království do ústavní krize, konstatuje The Guardian. Naznačuje, že závažnost situace je ale nutné posoudit v širší perspektivě – ačkoliv jde o cynickou a promyšlenou ránu principům parlamentní demokracie, nejedná se o celkový útok na ústavní pořádek srovnatelný s vojenským pučem a premiér pouze ukazuje nezodpovědnou aroganci, která je u něj dlouhodobé známá.

Johnson zároveň operuje s technickými parametry britského politického systému, což umožňují jeho archaické výstřednosti, a proto je premiérův krok tak prohnaný, deklaruje prestižní deník. Tvrdí, že Johnson – jako každý sebevědomý intrikář – ví jak zaobalit podvod do špetky pravdy, a tak oprávněné poukazuje, že stávající zasedání dolní komory je nezvykle dlouhé a že příliv nových zákonů vyschl již před měsíci a nová vláda musí tuto situaci řešit.

Urážka a provokace

„Za normálních okolností by byla přestávka během nadcházejícího podzimu v pořádku – ve skutečnosti je opožděná,“ pokračuje The Guardian. Zdůrazňuje, že současná situace ale normální není a hrozí, že za pár týdnů bude Británie čelit celkovému přerodu dosavadních ekonomických, diplomatických i strategických vztahů se zbytkem světa.

Premiér a jeho kabinet explicitně signalizují, že o škody, které tato situace může přinést, se příliš nestarají a rozhodli se upřednostnit je před odkladem, kritizuje editorial. Nabádá, že v tu chvíli musí bedlivě fungovat pojistky parlamentní demokracie.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud Johnson tvrdí, že bude „dostatek času“ k debatě o brexitu před jeho říjnovým termínem, uráží každého poslance, kterému jde o funkční vztah mezi Británií a zbytkem Evropy, kritizuje renomovaný server. Dodává, že jde o záměrnou urážku, provokaci, která má zostřit dělící linii mezi zastánci tvrdého brexitu a ostatními.

Pakliže Johnsonova snaha upozadit parlament selže, může dojít na předčasné volby, nastiňuje The Guardian. Jako jeden z možných scénářů pak očekává, že premiér vystupňuje konfrontaci s těmi, kteří chtějí v EU zůstat a v kampani je bude líčit jako „zatvrzený establishment“ podkopávající „vůli lidu“.

Johnsonovo chování ovšem nepobuřuje pouze zastánce setrvání v EU, podotýká editorial. Vysvětluje, že přestávka v jednání je demonstrací monarchistických vrtochů, které lze v moderní demokracii tolerovat pouze tehdy, jsou-li ceremoniální, zatímco jejich uplatnění premiérem, který nezískal mandát ve volbách a přesto prosazuje svou úzkou agendu, aniž by disponoval parlamentní většinou, je groteskním zneužíváním nejvyššího politického úřadu.

„Johnson si přisvojil pravomoci symbolicky propůjčené koruně a agresivně se jimi ohání proti svým parlamentním oponentům,“ kritizuje britský deník. To, že tak premiér činí, aby prosadil tvrdý brexit, označuje za alarmující pro zastánce evropské spolupráce. Johnsonovo počínání by mělo znepokojovat každého, kdo ctí hodnoty tradiční britské demokracie, uzavírá The Guardian.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Boris Johnson Velká Británie

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

včera

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

včera

včera

Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině

Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné setkání zástupců Ruska, Ukrajiny a USA od začátku invaze. Donald Trump na místo vyslal své vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří do Abú Dhabí dorazili přímo z Moskvy. Tam absolvovali noční schůzku s Putinem, kterou Kreml označil za velmi upřímnou a v mnoha ohledech užitečnou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy