Mezinárodní trestní soud se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině

Mezinárodní trestní soud (ICC) se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, na němž už teď spolupracují Polsko, Litva a Ukrajina. V tiskové zprávě o tom dnes informoval unijní úřad pro justiční spolupráci Eurojust. Rusko opakovaně čelí kritice západních zemí i neziskových organizací, že se při své agresi vůči Ukrajině dopouští mezinárodních zločinů. Moskva to popírá.

Možné porušení mezinárodního práva na Ukrajině, kde se bojuje již 61. den, už vyšetřují Mezinárodní trestní soud i trestní orgány některých zemí, jako je Británie, Německo či Česko, kde se možným zločinům věnují policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Vrchní státní zastupitelství minulý týden v úterý informovalo, že dozoruje trestní řízení, které zahájily české policejní orgány včetně Národní centrály proti organizovanému zločinu. Jeho cílem je zajistit důkazy o válečných zločinech probíhající války na Ukrajině prostřednictvím svědků, obětí, kteří hledají ochranu před válkou na území České republiky.

"Předmětem prověřování jsou jednání, která podle prvotních informací vykazují znaky válečných zločinů, které vymezuje rovněž mezinárodní právo o prostředcích a způsobech vedení války, nebo jiných ozbrojených konfliktů, tedy především vykazuje znaky vedení války v rozporu s Haagskými a Ženevskými úmluvami," uvedlo Vrchní státní zastupitelství.

Polsko, Litva a Ukrajina zase koncem března ustavily společný vyšetřovací tým (JIT), který teď bude prokuratura ICC podporovat. "Touto dohodou dávají strany JIT a úřad státního zástupce (při ICC) jasně najevo, že vynaloží veškeré úsilí, aby shromáždily důkazy o mezinárodních zločinech spáchaných na Ukrajině a postavily odpovědné osoby před soud," uvedl dnes Eurojust v tiskové zprávě. Dohoda má podle něj především usnadnit mezinárodní spolupráci mezi ICC a trojicí zemí, které vedou společný vyšetřovací tým.

V souvislosti s možnými zločiny spáchanými na Ukrajině se nejčastěji mluví o masovém zabíjení v Buči u Kyjeva, kde podle Ukrajiny ruské síly zabily přes 400 lidí. Podle odborníků na mezinárodní právo by tyto vraždy mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.

Související

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Péter Magyar

Magyar zastaví vystoupení Maďarska z Mezinárodního trestního soudu. Vyslovil se pro zatčení Netanjahua

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar v pondělí oznámil zásadní změnu postoje své země vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu. Uvedl, že pokud by na maďarské území vstoupil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, bude muset být zatčen. Na Netanjahua vydal tento mezinárodní soud zatykač kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Více souvisejících

ICC (Mezinárodní trestní soud) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy