Německo dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve, než se očekávalo. Do roku 2030 pak země sníží emise skleníkových plynů o 65 procent v porovnání s rokem 1990. Dnes to na mimořádné tiskové konferenci oznámili sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz a jeho stranická kolegyně Svenja Schulzeová, která je ministryní životního prostředí.
Nové a ambicióznější cíle musí podpořit ještě konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která je vládním partnerem sociální demokracie (SPD), a o návrhu pak bude v příštím týdnu hlasovat vláda. Podle Scholze má ale koalice jednotný postoj.
Doposud Berlín, stejně jako další státy Evropské unie, do roku 2030 sliboval 55procentní snížení emisí skleníkových plynů. Rovněž plánovaný závazek uhlíkové neutrality chce Berlín splnit o pět let dříve než EU. Jako uhlíková či klimatická neutralita se obvykle chápe stav, kdy jsou veškeré uhlíkové emise určitého subjektu vyváženy mechanismy na jejich zneškodnění.
"Německo chystá ambicióznější cíle při snižování uhlíkových emisí. Cílem je snížení o 65 procent do roku 2030 a o 88 procent do roku 2040," řekl dnes vicekancléř Scholz, který je zároveň ministrem financí.
Zdůraznil, že veškerý budoucí výkon hospodářství závisí na dostupnosti obnovitelné energie, proto je nezbytné urychlit výstavbu alternativních energetických zdrojů. Německo počítá s budování větrných parků na moři i na souši, ale také s rozvojem solární energetiky, která se stane součástí výbavy novostaveb. Větší důraz na klima označil Scholz za cestu k větší mezigenerační spravedlnosti a prostředek, jak ekologickou zátěž nepřenášet do budoucnosti.
"Příští týden v kabinetu předložíme ctižádostivý klimatický zákon, který je zároveň uskutečnitelný," řekl Scholz. "Postoj vlády je však jednotný," dodal s tím, že vláda již nyní o úpravě vede intenzivní rozhovory.
Návrh zákona je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten minulý týden nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace. Na úpravu emisních cílů dal soud zákonodárcům čas do konce roku 2022.
Klima se v posledních letech stalo v Německu klíčovým tématem a za prioritu ho označují i jednotlivé regionální vlády ve spolkových zemích. Bavorský premiér Markus Söder tento týden oznámil, že uhlíkově neutrální by se jeho spolková země měla stát již do roku 2040, tedy o deset let dříve proti původním plánům. Do roku 2030 chce Söder snížit emise v Bavorsku nejméně o 65 procent. Dosažení neutrality nejpozději do roku 2040 chce nově i sousední Bádensko-Württembersko, kde místní klimatický zákon stále ještě udává snížení emisí o 90 procent k roku 2050. Porýní-Falc předpokládá neutralitu mezi lety 2035 až 2040, již do roku 2030 chce tato západoněmecká spolková země krýt energetickou potřebu výhradně obnovitelnými zdroji.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung tento týden poznamenal, že s blížícími se parlamentními volbami, které Německo čekají v září, se vláda a volební kampaně začínají trumfovat ctižádostivějšími klimatickými návrhy. S rozpaky na takový vývoj hledí hospodářství. Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) v této souvislosti upozornilo, že průmysl místo zákazů potřebuje volnou soutěž a technologickou otevřenost místo řízeného hospodářství.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
12. května 2026 19:01
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
12. května 2026 17:51
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák