Německo zpřísňuje opatření, školáky čekají častěji testy

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach očekává, že nová pravidla regiony rychle zavedou, a v rozhovoru s televizí ARD navíc naznačil, že Německo se kvůli koronavirové variantě omikron nevyhne dalším zpřísněním.

Dneškem v Německu také definitivně skončily vánoční prázdniny a školáci se vrátili do lavic i ve zbývajících osmi spolkových zemích. Vyučování je prezenční, což politici označují za prioritu, žáci se ale musí častěji testovat.

Scholz po pátečním jednání se zemskými premiéry oznámil, že Německo přechází především v gastronomii na přísnější model, kdy očkovaní a uzdravení musí předkládat dodatečný negativní test. Výjimku mají jen lidé s posilující dávkou. Hamburk toto pravidlo zavedl ode dneška a rozšířil ho také na vnitřní sportovní zařízení, kina, divadla, vyhlídkové jízdy a plavby nebo na prostituci.

Podobně chce upravit své karanténní vyhlášky i většina dalších spolkových zemí s výjimkou Saska-Anhaltska. Tamní premiér Reiner Haseloff uvedl, že přístup do restaurací a hospod nebude pro očkované a uzdravené omezovat. "Je naším úkolem hledat řešení, která jsou odpovídající," řekl Haseloff. Podle něj se Sasko-Anhaltsko s omikronem nyní nepotýká, proto je možné zachovat pravidla pro variantu delta. Výhrady má i bavorský premiér Markus Söder. Jeho země se rozhodne do středy, zda na přísnější model přistoupí.

Německé spolkové země se těší vysoké míře autonomie, proto mohou postupovat proti vůli spolkové vlády. S regionálními rozdíly v karanténních pravidlech počítá i Lauterbach. "Bude se to v jednotlivých spolkových zemích trochu lišit, ale i tak budou velmi rychle platit," řekl ministr zdravotnictví, který očekává rychlé zavedení dohodnutých změn.

Lauterbach v rozhovoru s televizí ARD řekl, že dalšímu zpřísnění karanténních opatření se zřejmě nebude možné vyhnout. Scholz se sejde se zemskými premiéry znovu kvůli koronaviru 24. ledna, ale již příští týden budou podle ministra zdravotnictví zákonodárci schvalovat vzorovou karanténní vyhlášku. "Pracujeme na ní," řekl Lauterbach. V takovém případě budou muset regiony svá nařízení upravit v souladu s postojem parlamentu. Podle Lauterbacha to spory nevyvolá, neboť spolkové země žádné námitky nevznesly.

Zatímco se regiony v postoji k některým omezením liší, shoda panuje na udržení prezenční výuky. "Má to nejvyšší prioritu," prohlásila Sascha Auleppová, která je v severoněmeckých Brémách senátorkou pro školství, což je obdoba úřadu zemského ministerstva školství. V Brémách dnes stejně jako v sedmi dalších spolkových zemí skončily vánoční prázdniny.

Brémy vsadily v prvních dvou vyučovacích týdnech na každodenní testování, poté přejdou na tři rozbory týdně. Výjimku mají jen lidé s posilující dávkou a ti, jejichž základní očkování není starší tří měsíců. Povinné jsou také roušky; Brémy je žákům ve školách poskytují, pokud nemají vlastní.

I ve školách se ale pravidla podle regionů liší. Západoněmecké Severní Porýní-Vestfálsko, kde dnes také výuka začala, testuje třikrát týdně. Rozbory se týkají žáků, učitelů i dalšího školního personálu včetně kuchařek či úklidové služby. Neočkovaní zaměstnanci škol se ale musí testovat denně.

V Braniborsku, kde škola začala před týdnem, jsou zatím povinné tři testy týdně. Tamní ministryně školství Britta Ernstová, která je manželkou kancléře Scholze, oznámila, že od února se bude na školách testovat denně. "Díky každodennímu testování budou školy opět bezpečnější," řekla v zemském sněmu. Braniborsko rovněž připravuje dva povinné rozbory týdně ve školkách a jeslích, sloužit k tomu budou lízátkové testy. Podobný krok chystá i Berlín.

Od četnějšího testování si politici slibují rychlé odhalení infekce, což předejde nutnosti školy z karanténních důvodů zavírat. To, jak jsou školy pro děti důležité, ukazuje výzkum univerzitní kliniky v Essenu. Uvádí se v něm, že podle hlášení 27 stanic dětské intenzivní medicíny se od poloviny loňského března do konce května pokusilo o sebevraždu 93 dětí a mladých lidí. O rok dříve to bylo 22 případů pokusu o sebevraždu, v roce 2019 pak 37 případů. Lékař Christian Dohna-Schwake, který na studii spolupracoval, za důvody nárůstu vidí mimo jiné omezení sociálních kontaktů po uzavření škol a sportovišť, strach o blízké a obavy z budoucnosti.